Spánek N1 – NREM spánek (1. fáze)

Některým z nás prvních pár minut strávených usínáním opravdu nepřipadá jako spánek. Naše mysl se může cítit aktivní a můžeme mít krátké nesmyslné myšlenky, které nejsou úplně jako sny. Ještě nespíme, že? Technicky ano! Spánek N1 nemusí vždy vypadat jako spánek, ale je to nezbytná fáze mezi bdělostí a hlubším spánkem. N1 je první a nejlehčí fáze spánku, kdy dochází k „unášení do spánku“. Snění může spontánně začít a svaly mohou způsobovat záškuby těla, kterým se říká hypnická trhnutí. Zdraví lidé stráví přibližně 2–5% celkového času spánku ve fázi N1.

N1 – Brána do říše spánku

Plnohodnotná jednotka spánku je obvykle rozdělena do 4 až 5 cyklů, z nichž každý se skládá ze čtyř fází. Tyto čtyři fáze tvoří jedna fáze spánku s rychlým pohybem očí označovaná jako REM a tři fáze spánku bez rychlého pohybu očí označované jako NREM, respektive N1, N2 a N3. Každý cyklus o čtyřech fázích trvá přibližně 70 až 100 minut.

N1 (někdy také nazývaná „aktivní spánek“) je přechodovou fází mezi bdělostí a úplným spánkem. N1 může také nastat mezi ostatními fázemi spánku. Třeba mezi spánkem s pomalými vlnami – N3 a REM.

Spánek s pomalými vlnami

Spánek s pomalými vlnami probíhá ve fázi N3 a je nejhlubší a nejvíce regenerující fází spánku. Slovní spojení „s pomalými vlnami“ v tomto případě odkazuje na odlišný synchronizovaný vzorec mozkových vln zaznamenaný během této fáze na EEG.

Ačkoliv se přechod z bdění do spánku N1 může jevit jako relativně jednoduchý proces, ve skutečnosti je poměrně složitý a zahrnuje plynulé fungování cirkadiánního rytmu a také zapojení několika mozkových struktur.

Mezi tyto mozkové struktury patří:

Mozkový kmen, který komunikuje s hypotalamem ve věci řízení stavů spánku a bdění.
Bazální přední mozek, oblast ve spodní přední části mozku, kde se uvolňuje neurotransmiter adenosin. Hladina adenosinu v lidském těle postupně stoupá během celého dne a probouzí v nás chuť jít spát.
Šišinka mozková, která je zodpovědná za uvolňování melatoninu (spánkového hormonu).

Až donedávna se věřilo, že NREM spánek je spánek beze snů. Většina snů se skutečně vyskytuje během REM spánku, nicméně mnoho moderních studií prokázalo, že sny se vyskytují i ve všech třech fázích spánku NREM. Pravdou však je, že tyto sny bývají méně živé a hůře zapamatovatelné.

Sny ve fázi N1 mohou vypadat spíše jako krátké záblesky obrazů nebo myšlenek a mohou zmizet z paměti, jakmile upadneme do hlubšího spánku.

Jak se projevuje nedostatek spánku?

Nedostatek spánku může reorganizovat čtyři spánkové fáze, což vede k tomu, že jakmile se člověku konečně podaří usnout, stráví více času ve fázi hlubokého spánku N3 s pomalými vlnami.

Co se děje během spánku N1

Fáze spánku N1 je obvykle krátká a trvá 1 až 7 minut. Jako zcela nejlehčí fáze spánku může být snadno přerušena hlukem nebo jiným rušivým elementem. Jak však fáze spánku postupuje, jsou pro možné probuzení zapotřebí stále hlasitější a rušivější podněty.

Ačkoliv bdělost může stále zasahovat do prvních minut spánku N1, aktivita mozkových vln se již od začátku mění. Na základě měření EEG spánek začíná ve chvíli, kdy se polovina alfa vln typických pro stav uvolnění před spánkem přepne na smíšenou frekvenci vln alfa a theta.

Mezi další fyziologické změny související se spánkem N1 patří pokles následujících tělesných funkcí:

Krevní tlak
Tepová frekvence
Vnitřní tělesná teplota
Svalové napětí

Spánek N1 je také charakteristický pomalými pohyby očí. Během fáze N1 je běžný též pocit pádu, který pravděpodobně souvisí s dobou, kdy lidští předkové ještě spali na stromech.

Vnitřní tělesná teplota

Provozní teplota lidského těla měřená v hlubších orgánech (39 až 40 °C). Je vyšší než běžně měřená teplota povrchových tkání, jako je kůže a svaly (35,2 až 36,7 ºC).

Zdřímnutí a spánek N1

Zdřímnutí (lidově šlofík) je ve světě spánku dlouhodobě kontroverzním tématem. Jeden nedávný výzkum nicméně ukazuje, že zdřímnutí může být zdravé a rychle zažene únavu, aniž by mělo negativní dopad na plnohodnotný noční spánek.

Vnitřní systém bdělosti těla má tendenci zhruba v první polovině odpoledne ubrat na aktivitě, což umožní krátkodobě dominovat potřebě jít spát. Tento čas se plus mínus shoduje i s obdobím po obědě, což ještě více povzbuzuje tělo k odpočinku.

Mezi výhody zdřímnutí se všeobecně řadí:

Obnovení kognitivních funkcí
Vylepšená schopnost uvažovat
Snížená reakční doba
Snížený pocit únavy
Zlepšená nálada

Dlouhé zdřímnutí protažené do fáze N3 může způsobit stav, kterému se říká spánková opilost. Jedná se o pocit nevolnosti, dezorientace, zmatenosti a ztráty koordinace podobný skutečné opilosti, ke kterému dochází při probouzení ze spánku s pomalými vlnami. Zdřímnutí je proto přínosné jen tehdy, když trvá zhruba 20 až 30 minut. To je totiž orientačně doba potřebná k dokončení prvních dvou fází spánku N1 a N2.

Zatímco N1 je lehčí stupeň spánku, N2 je o něco hlubší a zahrnuje další fyziologické změny, jako je ztráta povědomí o okolí a výskyt typů mozkových vln nazývaných spánková vřetena a K-komplexy viditelných na EEG.

Mikrospánek je stejně jako zdřímnutí obdobím spánku N1, avšak v jeho případě se jedná jen o fragment trvající zpravidla jen několik málo sekund. Zatímco zdřímnutí jsou záměrná a obecně zdraví prospěšná, mikrospánky jsou neúmyslné a potenciálně životy ohrožující. Mohou nastat při řízení automobilu, při práci s těžkou technikou, na nevhodném místě nebo během nevhodné situace a rázem může jít o život osoby, která mikrospánek má i o životy jiných lidí. Mikrospánek při řízení dopravního prostředku je stejně nebezpečný jako řízení pod vlivem alkoholu a je jednou z hlavních příčin dopravních nehod.

Co jsou to mozkové vlny?

Mozkové vlny jsou elektrická aktivita vytvořená koordinovanou činností neuronů v mozku. Ve spánku N1 přecházejí alfa vlny na theta vlny.

Mikrospánek je obvykle způsoben nedostatkem spánku, ale může být způsoben také:

Léky, jako jsou například antihistaminika
Narkolepsií a jinými typy hypersomnie
Zdravotními stavy, které způsobují ospalost, jako je roztroušená skleróza a Parkinsonova choroba

Mikrospánkům se lze vyhnout dostatečným spánkem, léčbou zdravotních stavů, které mohou přispívat k ospalosti nebo změnou léků.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT

Poruchy spánku a fáze N1

Spánek N1 může být zpožděn nebo narušen řadou poruch spánku včetně nespavosti, hypersomnie a pohybových poruch, jako je syndrom neklidných nohou.

Nespavost

Ačkoli spánek N1 standardně začíná během několika minut od ulehnutí, nespavost může oddálit začátek této fáze na neurčito. Období mezi bdělostí a začátkem spánku se nazývá spánková latence. Jak chronická, tak akutní nespavost mohou oddálit nástup usínání a začátek spánku N1 o minuty ale klidně i o hodiny. Fáze N1 může být také zaměněna za bdělost ve chvíli, kdy už začal lehký spánek.

Poruchy pohybu související se spánkem

Jednou z poruch pohybu související se spánkem je syndrom neklidných nohou, který způsobuje silnou touhu hýbat nohami v reakci na nepříjemné pocity, což vede k narušování spánku. Vzhledem k tomu, že se projevy poruchy vyskytují obvykle v noci, tedy v době kdy chtějí lidé spát, tak pohyb velmi ztěžuje nebo dokonce znemožňuje spánek. Neustálé nutkání hýbat nohami společně s bolestivými a nepříjemnými pocity mohou vést k nadměrnému spánku N1 a nedostatečnému spánku N3 a REM.

Mezi další pohybové poruchy související se spánkem, které mohou prodloužit čas strávený v N1, patří bruxismus (skřípání zuby a zatínání čelistí) a periodická porucha pohybu končetin známá také jako PLMD. PLMD je podobné syndromu neklidných nohou, ale obvykle se objevuje až během spánku, nikoli na začátku spánku. PLMD i bruxismus mohou způsobit vzruchy ve spánkových centrech mozku, snížit hluboký spánek a vést k denní ospalosti.

Architektura spánku

Architektura spánku je strukturální schéma čtyř fází spánku. Na hypnogramu, což je graf, který představuje změny v aktivitě mozkových vln zaznamenané na EEG, vypadá spánková architektura jako panorama města se střídajícími se vysokými a nízkými budovami, které představují změny ve fázích spánku.

Narkolepsie a hypersomnie

Relativně krátká spánková latence (maximálně 20 minut) je většinou odborníků považována za ideální. Kratší spánková latence obvykle reflektuje fakt, že je spánek zdravý, účinný a regenerační. Příliš rychlý přechod do fáze N1 však též může naznačovat nějakou spánkovou dysfunkci. Velmi krátká spánková latence může naznačovat nedostatek spánku nebo poruchu spánku, jako je hypersomnie a narkolepsie.

Osoby trpící narkolepsií často upadají přímo do REM spánku, aniž by prošly fází N1 a ostatními fázemi NREM spánku. Regenerační spánek a normální spánkový režim mohou být narušeny, což vede k pocitům únavy navzdory nadměrnému času strávenému spánkem.

Spánková apnoe

Spánková apnoe je porucha spánku charakterizovaná chrápáním, epizodami zastaveného nebo extrémně mělkého dýchání a z toho vyplývající denní únavou. Během jednoho spánku se dýchání může zastavit až stokrát.

Obstrukční spánková apnoe je způsobena zapadnutím jazyka do krku během spánku a fyzickým bráněním v dýchání. Centrální spánková apnoe je způsobena dysfunkcí mezi signály mozku a svaly používanými k dýchání. Druhá jmenovaná je přitom výrazně méně častá než ta druhá. Centrální spánková apnoe postihuje méně než 10% všech pacientů se spánkovou apnoe.

Zůstávají spánek a potřeba spánku po celý život stejné?

Ne! Malé děti naprosto běžně přecházejí přímo z bdělého stavu do REM spánku. Stejně tak platí, že se s rostoucím věkem podíl spánku s pomalými vlnami na celkovém času stráveném spánkem snižuje, a to navzdory tomu, že doba spánku může zůstat stejná.

Zejména centrální spánková apnoe může vystavit pacienty zvýšenému riziku náhlé smrti během spánku kvůli ztrátě neuronů v části mozku, která ovládá dýchání. Oba typy spánkové apnoe jsou závažné poruchy spánku, které zvyšují riziko cukrovky, obezity, mrtvice a srdečních chorob.

Protože spánková apnoe brání správnému dýchání během spánku, může dojít k poklesu hladiny kyslíku v mozku, na což mozek zareaguje tak, že se nás bude snažit probudit. To může mít za následek prodloužení času stráveného v lehčích fázích spánku, jako jsou N1 a N2. Takové přeskupení spánkové architektury v důsledku apnoe může způsobit chronickou denní únavu navzdory adekvátním hodinám stráveným v posteli a také vést k chronickému nedostatku regeneračního spánku.

Závěrem

N1 je první ze čtyř fází spánku. Během fáze N1 se můžete cítit nejvíce „vzhůru“, ačkoli tělo prochází výraznými fyziologickými změnami, které naprosto odlišují N1 od bdělosti. Zpožďování nástupu N1 nebo nadměrný čas strávený v N1 může být známkou poruchy spánku nebo narušení spánku.

Ačkoli fáze N1 tvoří pouze 2 až 5% celkové doby spánku, dochází během ní k důležitým fyziologickým změnám, které vedou k hlubšímu regeneračnějšímu spánku. Stejně jako ostatní fáze spánku je i N1 nezbytnou součástí zdravého spánku a zdraví a pohody jako celku.

Poznámka: Obsah na webu KrásnéSny.cz má mít pouze informativní charakter. Neměl by být brán jako lékařská rada a neměl by nahrazovat lékařskou pomoc a dohled vyškoleného odborníka. Pokud máte pocit, že trpíte nějakou poruchou spánku nebo zdravotními obtížemi se spánkem spojenými, navštivte svého lékaře.