Spánková apnoe

Spánková apnoe je potenciálně velmi závažná porucha spánku, při které dochází k opakované zástavě dechu ve spánku. Hlasité chrápání a nadměrná denní únava jsou jejími naprosto nejtypičtějšími a snadno pozorovatelnými příznaky.

Existují tři její typy, kterými jsou:

Obstrukční spánková apnoe (OSA): Jedná se běžnější typ, který je způsoben fyzickou blokací dýchacích cest.
Centrální spánková apnoe (CSA): Je méně častá a dochází k ní kvůli tomu, že mozek přestane vysílat do dýchacích svalů správné řídící signály.
Smíšená spánková apnoe: Jedná se o kombinaci obstrukčního a centrálního typu apnoe.

Příznaky

Příznaky obstrukční a centrální spánkové apnoe se překrývají, takže někdy je obtížné určit, kterým typem pacient trpí. Mezi nejčastější příznaky patří:

Hlasité chrápání
Epizody zástavy dechu (toho si musí všimnout jiná osoba)
Lapání po dechu ve spánku
Probouzení se suchem v ústech
Ranní bolest hlavy
Potíže s usínáním – nespavost
Nadměrná denní ospalost – hypersomnie
Potíže s pozorností v bdělém stavu
Podrážděnost

Příčiny

Příčiny – Obstrukční spánková apnoe (OSA)

K tomuto typu spánkové apnoe dochází při uvolnění svalů v zadní části krku. Tyto svaly podporují měkké patro, uvulu, mandle, boční stěny hrdla a jazyk. Když se svaly uvolní, dýchací cesty se při nádechu zúží nebo zcela uzavřou. Nedostatek vzduchu způsobí sníženou hladinu kyslíku v krvi. Mozek to zaznamená a na krátkou chvíli člověka probudí, aby mohl znovu otevřít dýchací cesty. Toto probuzení je obvykle tak krátké, že ho člověk nezaregistruje. To vše se může opakovat klidně i každé dvě minuty po celou dobu spánku. To ztěžuje postižené osobě dosažení hlubokých fází spánku.

Příčiny – Centrální spánková apnoe (CSA)

K této méně časté formě dochází, když mozek přestane vysílat řídící signály do dýchacích svalů. Dýchání tedy není znemožněno, ale neděje se, protože se o to tělo fakticky nesnaží. U tohoto typu je poměrně časté, že se pacienti probouzí s dušností a mají potíže s usínáním a udržením spánku.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT

Rizikové faktory

Spánková apnoe může postihnout naprosto kohokoli, dokonce i děti. Určité faktory ale zvyšují riziko jejího rozvoje.

Rizikové faktory – OSA

Nadváha a obezita: Obezita výrazně zvyšuje riziko OSA. Velké množství tuku kolem horních cest dýchacích může bránit v dýchání.
Obvod krku: Lidé se silnějším krkem mívají užší dýchací cesty.
Zúžené dýchací cesty: Zúžené hrdlo může mít člověk od narození. Za zúženými dýchacími cestami mohou stát také zvětšené mandle, což bývá problém zejména u dětí.
Být mužského pohlaví: Muži mají zhruba třikrát vyšší pravděpodobnost rozvoje spánkové apnoe než ženy. U žen je pravděpodobnost rozvoje onemocnění spojena především s nadváhou a obezitou a prodělanou menopauzou.
Vyšší věk: Spánková apnoe se vyskytuje výrazně častěji u starších lidí.
Rodinná anamnéza: Sklon ke vzniku onemocnění je dědičný.
Užívání alkoholu nebo sedativ: Tyto látky uvolňují svaly, a to i svaly v krku, což může způsobit obstrukční spánkovou apnoe.
Kouření: Kuřáci mají přibližně třikrát vyšší pravděpodobnost vzniku obstrukční spánkové apnoe než nekuřáci. Důvodem je zvýšené množství zánětů a zadržování tekutin v horních cestách dýchacích.
Nosní kongesce: Pokud má člověk problémy s dýcháním nosem, ať už kvůli anatomickému problému nebo alergii, je pravděpodobné, že se u něj rozvine obstrukční spánková apnoe.
Jiná onemocnění: Za vznikem OSA mohou stát jiná onemocnění a zdravotní stavy. Zmiňme například městnavé srdeční selhání, vysoký krevní tlak, cukrovku, syndrom polycystických ovarií, hormonální poruchy, prodělanou cévní mozkovou příhodu nebo chronická onemocnění dýchacích cest (například astma).

Rizikové faktory – CSA

Vyšší věk: S přibývajícím věkem roste riziko rozvoje CSA.
Být mužského pohlaví: CSA je častější u mužů.
Poruchy srdce: Městnavé srdeční selhání zvyšuje riziko vzniku CSA.
Užívání narkotických léků proti bolesti: Opioidní léky, zejména ty dlouhodobě působící, jako je metadon, zvyšují riziko rozvoje CSA.
Mrtvice: Po prodělané mrtvici se mnohonásobně zvýší riziko vzniku CSA.

Dopady

Spánková apnoe v jakékoliv svojí formě představuje velmi vážný zdravotní stav, který má řadu negativních dopadů na život pacienta.

Dopady – OSA

Denní únava: Opakovaná probuzení způsobená spánkovou apnoe znemožňují regenerační spánek, což způsobuje silnou denní ospalost, únavu a podrážděnost. Člověk může mít problémy se soustředěním a také se může přistihnout, že usnul v práci, při sledování televize nebo dokonce při řízení. Lidé s tímto onemocněním mají zvýšené riziko nehod při řízení motorových vozidel a na pracovišti. Také bývají náladoví, snadno se naštvou a trpí depresemi. Děti a dospívající s OSA mívají špatné výsledky ve škole a problémy s chováním.
Vysoký krevní tlak a srdeční problémy: Náhlé poklesy hladiny kyslíku v krvi, ke kterým během OSA dochází, zvyšují krevní tlak a zatěžují kardiovaskulární systém. OSA zvyšuje riziko vysokého krevního tlaku (hypertenze), opakovaného srdečního infarktu, mrtvice a nepravidelného srdečního tepu (fibrilace srdečních síní). Pokud člověk trpí srdečním onemocněním, pak mohou vícenásobné epizody nedostatku kyslíku v krvi (hypoxémie, respektive hypoxie) vést k náhlé smrti způsobené nepravidelným srdečním tepem.
Cukrovka 2. typu: Obstrukční spánková apnoe zvyšuje riziko vzniku inzulínové rezistence a rozvoj cukrovky 2. typu.
Metabolický syndrom: Tato porucha zahrnuje vysoký krevní tlak, abnormální hladiny cholesterolu, vysokou hladinu cukru v krvi a zvýšený obvod pasu a je spojena se zvýšeným rizikem srdečních onemocnění.
Komplikace s léky a operacemi: Obstrukční spánková apnoe přináší problémy u podávání některých léků a u celkové anestezie. Lidé s OSA mají větší pravděpodobnost vzniku pooperačních komplikací, protože jsou náchylní k problémům s dýcháním, zvláště když jsou pod sedativy a leží na zádech. Před operací je vždy nutné lékaři sdělit informaci o onemocnění spánkovou apnoe a o tom, jakým způsobem je případně aktuálně léčena.
Problémy s játry: Lidé s OSA mají častěji špatné výsledky jaterních testů a jejich játra vykazují známky zjizvení (známé jako nealkoholické ztučnění jater).
Nevyspalý a unavený partner: Hlasité chrápání zabraňuje komukoliv spícímu poblíž chrápající osoby se dostatečně a kvalitně vyspat. Je běžné, že partner musí jít spát do jiné místnosti, nebo dokonce do jiného patra domu, aby se mohl vyspat.

Dopady – CSA

Dopady CSA zahrnují denní únavu, vysoký krevní tlak a srdeční problémy a v těchto ohledech jsou naprosto totožné s dopady OSA. Detailní informace se dočtete o několik řádků výše v části Dopady – OSA.

Diagnóza

Ošetřující lékař může provést hodnocení na základě příznaků a historie spánku, ke které by se měl v ideálním případě vyjádřit i partner, se kterým sdílí pacient postel. Člověk bude pravděpodobně také poslán do spánkové laboratoře, kde stanoví potřebu dalších vyšetření. To zpravidla zahrnuje provedení spánkové studie, která se nazývá polysomnografie. Proveden může být také domácí test spánku.

Diagnóza spánkové apnoe může zahrnovat:

Polysomnografii: V průběhu tohoto testu je člověk připojen k zařízení, které během spánku monitoruje činnost srdce a plic, mozkovou aktivitu, pohyby těla a očí a hladinu kyslíku v krvi.
Domácí test spánku: Lékař může pacientovi zapůjčit domů také zjednodušené zařízení určené k diagnostice spánkové apnoe. To obvykle měří srdeční frekvenci, hladinu kyslíku v krvi a dechové vzorce. Pokud ale existuje podezření na centrální spánkovou apnoe, lékař s největší pravděpodobností stejně doporučí provedení polysomnografie ve spánkové laboratoři.

Pokud je člověku diagnostikována obstrukční spánková apnoe, lékař ho pravděpodobně pošle na dodatečná vyšetření k otorinolaryngologovi (lékař specializující se na uši, nos a krk), který mu vyšetří nos a krk. K hledání příčin centrální spánkové apnoe je nezbytné provést vyšetření kardiologem (lékař specializující se na srdce) nebo neurologem (lékař specializující se na nervový systém).

Léčba

U nepříliš závažných případů spánkové apnoe může lékař doporučit pouze změny životního stylu zahrnující například zhubnutí a ukončení kouření. Dost možná dojde i na diskuzi o spánkové poloze, kterou bude třeba změnit. Pokud spánková apnoe souvisí s alergií a ucpaným nosem, pak se primárně přistoupí k léčbě alergie. Pakliže zmíněná jednoduchá opatření nezlepší pacientovu situaci nebo když je pacientova spánková apnoe středně závažná až závažná, existuje hned několik možností léčby. Použít lze například některá zařízení uvolňující dýchací cesty či lze přistoupit k operaci.

Léčba – OSA

CPAP přístroje: Pakliže má pacient středně závažnou až závažnou obstrukční spánkovou apnoe, může mu pomoci používání zařízení, které během spánku dodává pacientovi vzduch pod tlakem přes masku. Tato zařízení se nazývají CPAP, neboli Continuous Positive Airway Pressure, což se dá volně přeložit jako zařízení vytvářející trvalý přetlak vzduchu v dýchacích cestách. CPAP přístroje vytvářejí v dýchacích cestách o něco vyšší tlak než je tlak okolí, což zajišťuje, že horní cesty dýchací zůstanou otevřené a nedochází tak k chrápání a apnoe. Ačkoliv jsou CPAP přístroje nejběžnější a nejspolehlivější metodou léčby, mnoho lidí je považuje za těžkopádné a nepohodlné, takže je odmítají používat. S praxí se ale většina lidí naučí CPAP přístroj nastavovat tak, aby nepohodlný nebyl. Při problémech s pohodlností je též vhodné vyzkoušet více masek, aby člověk našel tu, která mu vyhovuje nejvíce. Při problémech s pohodlím se doporučuje nepřestávat s používáním CPAP přístroje a celou věc konzultovat s ošetřujícím lékařem.
BIPAP přístroje: BIPAP je zkratka anglického názvu Bilevel Positive Airway Pressure, což lze přeložit jako dvouúrovňový přetlak vzduchu v dýchacích cestách. Tato zařízení jsou velmi podobná CPAP zařízením. Liší se od nich ale v tom, že dodávají pacientovi vzduch pod větším tlakem při nádechu a menším tlakem při výdechu.
Orální pomůcky: Další možností léčby je noční nošení orální pomůcky, která je navržena tak, aby udržela hrdlo ve spánku otevřené. Orální pomůcky nejsou tak spolehlivé a účinné jako CPAP a BIPAP, ale jsou snadněji použitelné. Existuje jich několik typů a hledání té pravé může být spojeno s četným zkoušením. Některé jsou navrženy například tak, aby udržely hrdlo otevřené posunutím čelisti dopředu.Výběr a používání orální pomůcky je spojeno s pravidelnými návštěvami zubaře, a to minimálně po dobu prvního roku.

Operace – OSA

Podstoupení operace může být řešením pro pacienty trpící obstrukční spánkovou apnoe, ale obvykle se k ní přistupuje až ve chvíli, kdy ostatní způsoby léčby selhaly. Obecně se doporučuje alespoň tříměsíční zkouška jiných možností před zvažováním možné operace. U některých lidí (například u osob se specifickou stavbou čelisti) je však chirurgický zákrok nejlepší první možností léčby.

Chirurgické zákroky pro léčbu OSA zahrnují:

Odstranění tkáně: Během tohoto zákroku, odborně nazývaného uvulopalatofaryngoplastika, je odstraněna tkáň ze zadní části úst a horní části krku. Obvykle jsou odstraněny také mandle. Tento zákrok může zastavit vibrace krčních struktur způsobujících chrápání. Je ale méně účinný než CPAP a obecně není považován za spolehlivou léčbu obstrukční spánkové apnoe.
Smrštění tkáně: Další možností je smrštit tkáň v zadní části úst a v horní části krku pomocí radiofrekvenční ablace. Tuto metodu lze použít u mírné až středně závažné spánkové apnoe. Účinky jsou podobné jako u odstranění tkáně, ale s menším chirurgickým rizikem.
Přemístění čelistí: Při tomto zákroku se čelist posune dopředu od zbytku obličejových kostí. Tím se zvětší prostor za jazykem a měkkým patrem, což sníží pravděpodobnost obstrukce. Tato metoda je známá jako maxilomandibulární posun.
Voperování implantátů: Měkké tyčinky vyrobené ze zdravotně nezávadného plastu se chirurgicky voperují do měkkého patra po znecitlivění lokálním anestetikem.
Voperování nervového stimulátoru jazyka: Během operace je pacientovi zaveden stimulátoru nervu, který řídí pohyb jazyka (hypoglosální nerv). Zvýšená stimulace následně pomáhá udržet jazyk v poloze, která udržuje dýchací cesty otevřené.
Tracheostomie: K tracheostomii se přistupuje v případech, kdy ostatní způsoby léčby selhaly a pacient trpí velmi těžkou a život ohrožující spánkovou apnoe. Při této proceduře chirurg udělá otvor do krku a vloží do něj trubici, skrze kterou následně pacient dýchá. Přes den v bdělosti se nechává otvor zakrytý a otevírá se až na noc, kdy jde člověk spát.
Bariatrické operace: Tyto operace mají za cíl snížit hmotnost pacienta. Provádí se buď zmenšení žaludku nebo zkrácení trávicího traktu.
Odstranění mandlí

Léčba – CSA

Léčba jiných onemocnění: Centrální spánková apnoe může být způsobena jiným srdečním nebo nervosvalovým onemocněním. Léčba těchto onemocnění může vyřešit i problém s CSA.
Léky: Pro léčbu CSA mohou být lékařem předepsány některé léky na zvládání dýchání, jako je kupříkladu acetazolamid (Diluran). Jiné léky (například opioidy) naopak mohou CSA způsobovat a zhoršovat její projevy, takže je vhodné je přestat užívat, nebo je nahradit jinými léky.
Přístroje dodávající kyslík: Při léčbě centrální spánkové apnoe může pacient používat speciální zařízení dodávající do plic dostatečné množství kyslíku.
Adaptivní servoventilace (ASV): Toto zařízení je v mnohém podobné zařízením CPAP a BIPAP používaným při léčbě obstrukční spánkové apnoe. Rozdíl je v tom, že má v sobě toto zařízení zabudovaný počítač, který si zapamatuje pacientův dechový vzorec, který následně vháněním vzduchu pod tlakem do plic udržuje a zajišťuje, že nedochází k zástavám dechu. Adaptivní servoventilace je velmi dobrým způsobem léčby CSA, avšak její používání není vhodné u osob se srdečními problémy.

Životní styl

V některých případech může být změna životního stylu způsobem, jak se vypořádat s OSA a částečně možná i s CSA. Týká se to následujícího:

Zbavte se přebytečné hmotnosti: I mírný úbytek hmotnosti může pomoci uvolnit sevření krku způsobujícího apnoe. Ideální je však zhubnout na zdravou váhu, což se dotýká všech aspektů zdraví člověka.
Cvičte: Pravidelné cvičení pomáhá zmírňovat příznaky OSA, a to nejen s ohledem na úbytek hmotnosti. Snažte se pravidelně cvičit každý den po dobu alespoň třiceti minut. Nemusí se nutně jednat o něco náročného, zcela dostačující je i rychlá chůze.
Vyhněte se alkoholu a některým lékům: Alkohol a některé léky, jako jsou sedativa a léky na spaní (hypnotika), uvolňují svaly v zadní části krku, což narušuje dýchání a způsobuje OSA.
Spěte raději na boku nebo na břiše: Spánek na zádech může způsobit, že jazyk a měkké patro spočinou v zadní části krku a zablokují dýchací cesty. Aby se během spánku člověk nepřevalil na záda, je možné na zadní stranu pyžama připevnit tenisový míček. Pořídit se dají i zařízení, která začnou vibrovat a člověka probudí, když se ve spánku převalí na záda.
Nekuřte: Kouření přispívá k rozvoji OSA.

Poznámka: Obsah na webu KrásnéSny.cz má mít pouze informativní charakter. Neměl by být brán jako lékařská rada a neměl by nahrazovat lékařskou pomoc a dohled vyškoleného odborníka. Pokud máte pocit, že trpíte nějakou poruchou spánku nebo zdravotními obtížemi se spánkem spojenými, navštivte svého lékaře.