REM fáze spánku (Rapid Eye Movement)

REM spánek je nejvíce fascinující a nejlépe prostudovaná fáze spánku. REM je zkratka pro rychlý pohyb očí (z anglického Rapid Eye Movement), což je naprosto typický projev této čtvrté a poslední fáze spánku. Naproti tomu označení NREM pro fáze N1, N2 a N3 vyjadřuje minimální pohyby očí v těchto prvních třech fázích spánku.

Naše chápání spánku a snů udělalo významný krok vpřed právě objevem REM spánku v roce 1951. Vědci tehdy zjistili, že se při REM spánku pohybují oči, ale také to, že je mozek téměř stejně aktivní jako během bdělého stavu. V průběhu této fáze dochází v mozku a těle k výrazným změnám, které jen potvrzují, že je tato fáze zcela odlišná od ostatních tří.

REM spánek

Poznámka: Obsah na webu KrásnéSny.cz má mít pouze informativní charakter. Neměl by být brán jako lékařská rada a neměl by nahrazovat lékařskou pomoc a dohled vyškoleného odborníka. Pokud máte pocit, že trpíte nějakou poruchou spánku nebo zdravotními obtížemi se spánkem spojenými, navštivte svého lékaře.

REM – Aktivní fáze spánku

Každý ze čtyř cyklů spánku se skládá ze čtyř fází spánku: tři fáze bez rychlého pohybu očí označované jako N1, N2 a N3 (všechny tři jsou jinak také NREM) a jedna fáze s rychlým pohybem očí označovaná jako REM. Spánek NREM dominuje v první polovině noci, zatímco REM fáze se k ránu prodlužují.

REM spánek nastává na konci každého cyklu a je po N1 nejlehčí fází spánku. První fáze REM začíná přibližně hodinu a půl po usnutí. Protože jsou NREM fáze v první polovině spánku delší, může první období REM trvat méně než deset minut. Celkově je však pětina až čtvrtina z celkového času spánku věnována spánku REM.

Během REM spánku se oči pohybují v tandemu. Ačkoliv jsou pohyby očí ve srovnání s NREM fázemi spánku rychlé, jsou obecně pomalejší než během bdění. Jedna studie dospěla k závěru, že každý pohyb očí během REM může indikovat „změnu scény“ ve snu, podobně jako se pohybují oči a zaznamenávají různé věci, když je mozek vzhůru.

Co je REM – Rychlý pohyb očí?

Rychlý, trhaný pohyb očí, ke kterému dochází během REM spánku.

Přechod mezi poslední NREM fází a REM je obvykle doprovázen sérií odlišných pohybů těla. Tyto pohyby se zdají být spojeny se ztrátou svalového tonusu a výrazným zvýšením mozkové aktivity. Během REM spánku dochází k dalším fyziologickým změnám, které zahrnují:

  • Rychlejší a nepravidelnější dýchání
  • Smíšené mozkové vlny viditelné na elektroencefalogramu
  • Ochrnutí svalů
  • Stoupající hladiny acetylcholinu, hormonu spojeného s vyšší úrovní mozkové aktivity
  • Zvýšení tělesné teploty

Během REM spánku se tepová frekvence a krevní tlak blíží úrovni bdění. Tyto výkyvy tělesných funkcí jsou jedinečné pro REM a nevyskytují se v žádném jiném okamžiku během spánku nebo bdění.

Fyziologické změny v REM spánku

REM versus NREM

U zdravého dospělého člověka musí proběhnout všechny tři fáze NREM spánku, než může nastat REM spánek. Pouze pacienti, které sužuje narkolepsie a děti jsou schopni přejít přímo ze stavu bdělosti do REM.

Ačkoliv jednotlivé fáze spánku typicky následují jedna za druhou v daném pořadí, liší se v délce, protože se cykly opakují po celou noc. Čas strávený v té či oné fázi může navíc záviset na tom, kdy člověk usne. Stoupenci ranního vstávání mají tendenci trávit více času ve spánku NREM, zatímco milovníci pozdního chození spát tráví více času ve spánku REM.

Kvalita i kvantita spánku jsou naprosto zásadní pro to, abyste se cítili plní energie a užívali si všech výhod spánku. Nízká kvalita nebo nedostatek REM spánku mohou mít za následek roztříštěnost spánku, což může způsobit únavu a kognitivní poruchy.

Celkově špatný REM spánek může vést také k:

  • Snížené imunitě
  • Snížené produkci hormonů
  • Změnám v metabolismu
  • Zvýšenému riziku neurologických onemocnění, jako je demence

Vadný spánkový cyklus mívá podobné dopady jako nedostatek spánku. Těmito dopady mohou být kupříkladu snížená koncentrace, podrážděnost nebo denní ospalost.

Paradoxní spánek

Další termín používaný pro označení REM spánku. Pojmenování „Paradoxní spánek“ vychází z fyziologické podobnosti mezi REM a bdělým stavem.

Sny a REM spánek

Častý výskyt snů a jejich živost jsou pro REM spánek typické. Vyskytují se příležitostně i během NREM spánku, ale i tak jsou silně spojeny s REM spánkem a fyziologickými změnami, ke kterým během něj dochází. Mozková aktivita a svalová paralýza REM spánku jakoby připravily živnou půdu pro snění a zabránily možnému vykonávání činností ze snů, které podle všeho pomáhají při zpracování emocí a urovnávání paměti.

Se začátkem REM spánku nastává generování PGO vln (ponto-geniculo-okcipitální vlny) mozkem. Tyto vlny se pohybují z mozkového kmene do oblastí mozku zodpovědných za zpracování vizuálních signálů a informací.

PGO vlny

Zdá se, že vlny PGO jsou úzce spojeny s pohyby očí v REM spánku a vizuálními jevy, které se vyskytují během snů. Studie ukazují, že hustší skupiny PGO vln korelují s živějšími sny, což podporuje teorii, že PGO vlny jsou spojeny s vizuálním prvkem snů. Možná můžeme „vidět“ své sny právě díky zapojení vln PGO do částí mozku spojených s vizuálním zpracováním.

Někteří vědci se domnívají, že vlny PGO mohou také přesvědčit mozek, aby během REM fáze přehrával denní zážitky, aby je bylo možné zpracovat a uložit jako vzpomínky. Stresové hormony nicméně během REM spánku nápadně chybí, což někteří vědci přičítají snaze o potlačení negativních emocí spojených s určitými zážitky převáděnými do vzpomínek.

Co jsou mozkové vlny?

Mozkové vlny jsou synchronizované impulsy z velkého počtu neuronů, detekovatelné na elektroencefalogramu zobrazené jako vrcholy a údolí.

REM-atonie – Svalová paralýza REM spánku

REM spánek má svůj původ ve Varolově mostu, který funguje jako posel mezi mozkovou kůrou a mozečkem. Varolův most způsobuje též dočasnou svalovou paralýzu během REM spánku vypnutím přenosu signálů neuronům v páteři. Tím se zabrání, aby spící osoba vykonávala v reálném světě činnost, o které se jí zdá, což je nejdůležitější především z hlediska ochrany zdraví a života spící osoby.

Spánková paralýza obvykle vychází z neúplného probuzení během REM spánku. Tato forma parasomnie způsobuje neschopnost se hýbat nebo cokoliv vykonávat ve chvílích kdy už je mozek vzhůru a plně při vědomí. Postižení zpravidla popisují spánkovou paralýzu jako děsivý zážitek, ačkoli účinky jsou pouze dočasné a obvykle trvají jen několik sekund (vzácné epizody mohou trvat minuty nebo i déle).

Spánková paralýza

Porucha chování v REM spánku je charakterizována ztrátou svalové paralýzy jedinečné pro REM spánek. Postižení při ní vykonávají činnosti (pohyby), o kterých se jim zdá. Jde o potenciálně velmi nebezpečnou poruchu, neboť může dojít jak ke zranění postiženého, tak ke zranění jiné osoby, a to třeba i v důsledku násilného snu. Majetkové škody můžeme v tomto kontextu vnímat jako podružné. Porucha chování v REM spánku postihuje přibližně 1% populace a je možným prediktorem neurologických onemocnění, jako je Parkinsonova choroba nebo demence.

REM v průběhu života

V kojeneckém věku je REM převládající fází spánku přičemž s rostoucím věkem se jeho podíl na celkové délce spánku postupně snižuje. Podíl REM spánku klesá přibližně o 0,6% v každé dekádě života.

Děti

Až 50% času spánku dítěte tvoří REM a většinu zbývajícího času pak hluboká regenerační fáze N3. Svalová paralýza – REM-atonie není u kojenců plně vyvinuta, což u nich způsobuje pohyb a záškuby během REM spánku. Protože však kojenci nemají motorické a fyzické schopnosti vykonávat činnosti ze snů, není v tomto věku absence svalové paralýzy zásadní. REM atonie je obvykle plně vyvinuta do jednoho roku věku.

Dospívající

V době dospívání představuje REM cca 25% celkového času stráveného spánkem. Přirozené změny v cirkadiánním rytmu během dospívání mohou být v rozporu s časy začátku školy a potenciálně tak mohou omezovat REM i NREM spánek. U dospívajících dochází k uvolňování melatoninu (hormon podporující spánek) později v noci než je tomu u dětí a dospělých, což způsobuje, že se potřeba spánku a také probuzení posouvají a jsou v konfliktu s ranními školními povinnostmi.

Mnoho dospívajících netráví doporučených 8 až 10 hodin denně spánkem a tudíž netráví ani dostatek času spánkem REM. Tento typ ztráty spánku (pokud se stane chronickým) může vést ke snížení kognitivních funkcí, podrážděnosti, depresím a denní ospalosti.

Podíl REM na celkové době spánku

Dospělí

Na REM spánek připadá u dospělých přibližně 20% celkového času spánku. Během této fáze života dominují spánkovým cyklům jiné fáze spánku, zejména lehčí fáze N2. REM spánek se v průběhu let postupně zkracuje a je nahrazován jinými fázemi spánku, časem stráveným bdělostí a čekáním na usnutí.

Senioři

Ačkoli potřeba spánku jako celku zůstává stejná, délka spánku REM neustále klesá až do zhruba sedmdesáti pěti let života. Zdá se ovšem, že u lidí na začátku osmdesátých let života dochází k jeho opětovnému mírnému nárůstu, což je fenomén, který současný výzkum neumí vysvětlit.

Úbytek REM související s rostoucím věkem může být spojen s poklesem hladin určitých hormonů souvisejících se spánkem, jako je růstový hormon a kortizol. Tyto hormony mohou být také spojeny s obdobným úbytkem pomalého spánku N3.

Apnoe

Jednoduše zástava dechu. Apnoe pochází z řeckého slova apnous, což znamená bez dechu.

Ztráta REM spánku ve stáří může být zhoršena nemocemi a zdravotními obtížemi, které se v pozdějším věku vyskytují častěji. Mezi ty patří třeba:

  • Poruchy spánku, jako je spánková apnoe, syndrom neklidných nohou nebo chronická nespavost
  • Nemoci, které mohou narušit cirkadiánní rytmus, jako je demence a Parkinsonova choroba
  • Menopauza
  • Vedlejší účinky některých léků
  • Problémy s duševním zdravím, jako je deprese a úzkost

Některé negativní změny v REM spánku související s věkem mohou být zmírněny pravidelným cvičebním režimem, konzistentní dobou ulehání a vstávání a technikami snižující stres, jako je meditace. Včasná léčba poruch spánku a dalších zdravotních obtíží může pomoci regulovat spánek a zachovat dostatečně dlouhou a kvalitní REM fázi i ve stáří.

Závěrem

REM spánek je poslední fází spánkového cyklu, kdy je spící mozek téměř stejně aktivní jako mozek bdělý. Zdá se, že sny v REM spánku umožňují zpracování emocí a utřídění paměti v prostředí prostém stresových hormonů. REM spánek může pomoci vysvětlit, proč si často pamatujeme více pozitivních než negativních zkušeností a jsme schopni překonat určité nepříjemné zážitky bez škodlivých dopadů.

Všechny čtyři fáze spánku se navzájem doplňují a zároveň má každá z nich svou vlastní nezastupitelnou funkci. Tyto čtyři fáze tvoří dohromady komplexní architekturu spánku, jeden z pilířů našeho zdraví.