Parasomnie

Parasomnie jsou jednou ze sedmi kategorií spánkových poruch. Zahrnují abnormální pohyby, emoční projevy, chování, vnímání a snění, které se projevují při usínání, v průběhu spánku, při přechodu mezi spánkovými fázemi nebo při probouzení. Jsou to disociované stavy spánku, během kterých dochází k nějaké formě částečného vzrušení při přechodech mezi bdělým stavem, NREM spánkovými fázemi, REM spánkem a jejich různými kombinacemi.

Parasomnie

Některé parasomnie souvisí s REM spánkem, jiné mají spojitost s NREM spánkem a pak je tu ještě kategorie ostatních parasomnií. Typickým znakem těchto poruch spánku je nějaká forma pohybové aktivity ve stavu pozměněného vědomí a vnímání, která je obvykle spojena s emočními projevy (postižená osoba může být kupříkladu agresivní). Důsledkem těchto projevů je pak narušený spánek a nemalé riziko vzniku vážných zranění, což se týká jak samotného pacienta, tak i jeho případného partnera.

Klasifikace

Mnoho internetových zdrojů uvádí zcela nesprávnou, nebo zastaralou klasifikaci parasomnií. V současné době se používá třetí verze takzvané Mezinárodní klasifikace poruch spánku z roku 2014. Anglicky se nazývá International Classification of Sleep Disorders a používá se pro ni zkratka ICSD-3. Některé internetové zdroje například řadí mezi parasomnie bruxismus (skřípání zubů), který ale nikdy mezi parasomnie nepatřil a ve skutečnosti spadá mezi Poruchy pohybu ve spánku. Jiné zdroje pak řadí mezi parasomnie například chrápání, které mezi ně kdysi skutečně patřilo, ale dnes již spadá pod Poruchy dýchání ve spánku.

Aktuální klasifikace parasomnií dle ICSD-3

Parasomnie související s NREM spánkem

  • Spánková opilost: Objevuje se po probuzení. Pacient je zmatený, dezorientovaný a může mít problémy s koordinací (proto opilost). Tento stav trvá většinou několik minut, ale může se protáhnout i na několik hodin. Některé osoby se projevují nevhodným chováním a mohou být až extrémně agresivní.
  • Náměsíčnost (Somnambulismus): Potenciálně velmi nebezpečná porucha spánku projevující se nevědomými pohyby a činnostmi pacienta. Svaly a některé části mozku jsou aktivní. Postižená osoba ale vůbec neví, co dělá a po plnohodnotném probuzení si nic nepamatuje. Projevem může být například sezení na posteli, chození po bytě nebo uklízení. Už jen samotné chození po bytě může být nebezpečné. Zdokumentovány jsou ale bohužel i takové případy, kdy náměsíčná osoba skočila z okna.
  • Noční děsy (Pavor nocturnus): Jsou to extrémně děsivé sny. V jejich průběhu postižená osoba křičí, škube sebou a může se v posteli i posadit, nebo dokonce běhat po bytě. Ve skutečnosti ale stále spí a je nemožné ji probudit. Snaha o probuzení je paradoxně kontraproduktivní, protože pacient díky tomu propadá do ještě většího děsu. Jakmile noční děs ustane, pacient se vrací zpět ke klidnému spánku a ráno po probuzení si nic nepamatuje.
  • Porucha příjmu potravy související se spánkem: Osoby trpící poruchou příjmu potravy související se spánkem v průběhu noci opouštějí své lůžko a nevědomě ve spánku konzumují velké množství jídla, především toho nezdravého, pokud je k dispozici. To se může opakovat i několikrát během noci. Ráno po probuzení si nic nepamatují.

Parasomnie související s REM spánkem

  • Porucha chování v REM spánku: Podstata této poruchy spánku spočívá v nedostatečném snížení svalového napětí a velkém množství nepříjemných snů, což má za následek časté přerušování spánku a méně či více závažná zranění.
  • Rekurentní izolovaná spánková paralýza: Dochází k ní během usínání, nebo probouzení. Jedná se o celkovou svalovou paralýzu postižené osoby při plném vědomí doprovázenou intenzivním strachem. Současně s ní se mohou objevovat i hypnagogické, respektive hypnopompické halucinace, které celý negativní zážitek ještě více umocňují.
  • Noční můry: Jedná se o sny s velmi negativním obsahem různého druhu. Oproti nočním děsům nejsou noční můry spojeny s žádnými výkřiky, či pohybem a také si je postižená osoba po probuzení vybavuje.

Jiné parasomnie

  • Syndrom explodující hlavy: Jedná se o poměrně vzácné, avšak vcelku neškodné onemocnění. Projevem je zaslechnutí neexistujícího silného rušivého zvuku (výbuch, výstřel, rána) během usínání, nebo naopak probouzení.
  • Halucinace související se spánkem: Existují dva typy, a to hypnagogické halucinace objevující se při usínání a hypnopompické halucinace objevující se při probouzení. V obou případech pacient povětšinou vidí všemožné barevné geometrické vzorce připomínající pohled do kaleidoskopu. Předmětem halucinací však mohou být i postavy, obličeje, duchové nebo zvířata.
  • Noční pomočování (noční enuréza): Objevuje se téměř výhradně u malých dětí od tří do pěti let. V jednoduchosti se jedná o vyprázdnění celého objemu močového měchýře ve spánku bez spojitosti s anatomickou anomálií nebo neurologickou poruchou u osob, které by měly být schopny moč udržet. I když se nazývá „noční“, dochází k němu i ve spánku, který je realizován v průběhu dne. Je to sice v mnohém nepříjemná porucha spánku, ale s přibývajícím věkem odeznívá a pacienty v období nástupu do školy již zpravidla netrápí.
  • Mluvení ze spaní (Somnilogie): Tato porucha spánku je zcela neškodná a jejím jediným negativním dopadem může být případné rušení partnera. V průběhu života se mluvení ze spaní objeví u každého z nás. Může se jednat o nesrozumitelné mumlání, ale také o velice sofistikované monology a dialogy a vše mezi tím.
  • Způsobené zdravotním stavem
  • Způsobené léky, nebo drogami
  • Blíže neurčené

Léčba

Parasomnie jsou obecně vnímány jako nežádoucí a potenciálně nebezpečné jak pro samotného pacienta, tak pro jeho okolí. U dětí se tento typ v poruch spánku ale v drtivé většině případů nijak aktivně neléčí, protože mají tendenci samy od sebe postupně odeznít z přibývajícím věkem. Přistupuje se pouze k edukaci rodičů o zásadách spánkové hygieny, které mají být následně aplikovány na postižené dítě. I u dospělých se nejprve začíná se změnami spánkových návyků a dodržováním spánkové hygieny, což v některých případech může stačit k tomu, aby se konkrétní parasomnie neprojevovala, nebo se alespoň nerozvíjela. Mnohdy je ale nutné se uchýlit k podávání léků, které sice mohou pacientovi pomoci, ale často je jejich užívání doprovázeno nežádoucími vedlejšími účinky. Jako alternativní léčba se pak používají behaviorální terapie, hypnóza, biofeedback či relaxační terapie, které v závislosti na typu pacienta a konkrétní parasomnii mohou, ale nemusí být účinné.

Léčba parasomnie

Prognóza

U dětí jsou poměrně běžné parasomnie související s NREM spánkem a prognóza je zde obecně velmi dobrá, protože síla i četnost projevů klesá s přibývajícím věkem, přičemž během puberty dochází k úplnému vymizení. Ty samé poruchy spánku u dospělých ovšem představují nemalý problém. Úplné vyléčení je krajně nepravděpodobné a konkrétně spánková opilost je u dospělých často spojena s agresivním chováním (zdokumentovány jsou i případy vražd). Porucha příjmu potravy související se spánkem je u dospělých považována za chronickou, ale léčitelnou a zvladatelnou.

Porucha chování v REM spánku je dobře léčitelná pomocí medikamentů, a to konkrétně podáváním klonazepamu nebo melatoninu. Nepříjemným faktem ovšem je, že se u více než 90 % pacientů dříve či později rozvine některá z neurodegenerativních poruch (Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba a podobně). Prognóza nočních můr je nejasná.

Prognóza ostatních parasomnií je vcelku pozitivní. Ve většině případů jsou dočasné a mají tendenci s časem ustupovat až do úplného vymizení.

Poznámka: Obsah na webu KrásnéSny.cz má mít pouze informativní charakter. Neměl by být brán jako lékařská rada a neměl by nahrazovat lékařskou pomoc a dohled vyškoleného odborníka. Pokud máte pocit, že trpíte nějakou poruchou spánku nebo zdravotními obtížemi se spánkem spojenými, navštivte svého lékaře.