Mikrospánek

Termín mikrospánek označuje velmi krátkou nekontrolovanou epizodu spánku trvající několik sekund. S tímto označením jste se již pravděpodobně setkali a je dost dobře možné, že jste mikrospánek sami zažili nebo jste byli svědky toho, že ho zažil někdo jiný. Člověk může během mikrospánku viditelně usnout, ale může také zůstat ve své pozici s otevřenýma očima a působit, že je vzhůru, byť tomu tak není. Ať tak či onak, jeho mozek nezpracovává vnější informace jako obvykle.

Mikrospánek se nejčastěji objevuje po spánkové deprivaci (nedostatku spánku). Právě z tohoto důvodu ho zažívá mnoho lidí s poruchami spánku, jako je třeba porucha spánku práce na směny nebo obstrukční spánková apnoe. Objevuje se ale zcela běžně i u naprosto zdravých lidí, kteří se předešlou noc dostatečně či dokonce vůbec nevyspali. Pravděpodobnost jeho výskytu se zvyšuje při vykonávání monotónní činnosti, jako je typicky řízení automobilu. Právě s řízením automobilu je mikrospánek často spojován, protože jde o poměrně častý jev s mnohdy fatálními následky, který může potkat prakticky kohokoliv. Je proto důležité přesně vědět, co mikrospánek je, co ho způsobuje, jaké jsou jeho příznaky a jak s ním bojovat.

Co je mikrospánek

Vědci obecně definují mikrospánek jako epizodu spánku, která trvá patnáct vteřin a méně. Během této epizody ztrácejí lidé vědomou kontrolu nad svým výkonem. Aby vědci lépe porozuměli mechanizmu jeho fungování a tomu, co se v mozku během něj děje, neustále ho studují a to jak u lidí, tak u zvířat.

Někdy je rozšířeně označován jako takzvaný behaviorální mikrospánek, protože je charakterizován změnami v chování. Jeho epizody mohou vypadat různě člověk od člověka, ale často se pozná jednoduše tak, že postižený člověk krátce zavře oči nebo zažije krátký výpadek pozornosti. Vědci pak dokážou odhalit mikrospánek zcela jednoznačně pomocí měření mozkové aktivity, pozorování pohybů obličeje a těla nebo testování psychomotorické výkonnosti.

Během epizody mikrospánku se mozkové vlny měřené elektroencefalogramem (EEG) znatelně zpomalí. Snímky mozku provedené pomocí funkční magnetické rezonance (fMRI) pak ukazují, že mikrospánek zahrnuje mozkovou aktivitu, která se liší od té, která se vyskytuje v běžném spánku. V jeho průběhu zůstává aktivní velká část mozku, která se během běžného spánku jinak deaktivuje, včetně oblastí mozku určených k udržení bdělosti.

Mozek také reaguje odlišně na zvuky, a to jak v porovnání s bdělostí, tak v porovnání se spánkem. Reakce mozku má zcela odlišný a unikátní vzorec a byť zvuky registruje, zdá se, že není schopen rozlišit mezi různými výškami zvuků.

Příznaky

Naprosto typickým a nejzjevnějším příznakem mikrospánku je částečné nebo úplné zavření očí. Proběhnout ale může i s otevřenýma očima. Dalšími častými příznaky jsou padání hlavy a snížená reakce na vnější podněty zvukového i vizuálního charakteru. Mnoho lidí se domnívá, že prožitou epizodu mikrospánku zaregistrují a budou si ji vědomi, ale není tomu tak. Lidé zpravidla nevědí, že nakrátko usnuli a domnívají se, že jen na chvíli přestali věnovat pozornost tomu, co se kolem nich děje.

Ne tolik zjevnými příznaky teprve přicházejícího mikrospánku jsou zpomalený pohyb očí, klesající oční víčka a rozšířené zornice očí. Tyto příznaky mohou být tak nepatrné, že je druhý člověk nemusí vůbec rozpoznat, což ale neplatí pro stroje. Dnešní bezpečnostní asistenti, kteří se instalují do moderních automobilů jsou schopni detekovat přicházející i probíhající mikrospánek a řidiče o riziku ihned informovat ještě před tím, než dojde k nějakému neštěstí.

Příčiny

Za vznikem mikrospánku může stát několik příčin, přičemž ty mohou působit jak samostatně, tak v kombinaci. Jsou to:

Nedostatek spánku: Spánková deprivace je v principu nejčastější příčinou mikrospánku. Pokud si člověk nedopřeje dostatek spánku, jeho tělo a mozek mají tendenci přecházet do stavu spánku i v hodinách, kdy je člověk běžně bdělý.
Monotónní aktivity: Opakující se činnosti, jako je například řízení automobilu na dálnici nebo práce na počítači výrazně unavují mozek značně přispívají ke vzniku mikrospánku.
Stres a úzkost: Silný stres a úzkost mohou narušovat spánkové vzorce a spánek samotný, což může vést k nekvalitnímu spánku, únavě a následně i epizodám mikrospánku.
Některé léky: Vedlejším účinkem některých léků, mezi které patří třeba antihistaminika a analgetika, může být zvýšené riziko vzniku mikrospánku.
Narkolepsie: Narkolepsie je porucha spánku, která se mimo jiné projevuje i nekontrolovatelnými epizodami mikrospánku v průběhu dne.
Alkohol a drogy: Konzumace alkoholu nebo drog významným způsobem narušuje spánek a může tudíž vést i ke vzniku epizod mikrospánku.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT

Jak se mikrospánku vyhnout

Existuje hned několik velmi jednoduchých způsobů, jak s ním bojovat:

Dopřejte si dostatek spánku: Dostatek spánku je zcela klíčový pro prevenci vzniku mikrospánkových epizod. Důležité je spát alespoň 7-8 hodin každý den.
Dodržujte pravidelný spánkový režim: Dodržování správného a pravidelného spánkového režimu pomáhá udržet tělo v harmonii s jeho přirozeným biorytmem.
Hydratujte se: Dostatečně a pravidelně pijte, abyste udržely energii a pozornost během celého dne.
Omezte příjem kofeinu: Kofein a jiné stimulující látky mohou ovlivnit kvalitu spánku a vše s tím spojené. Vyhněte se konzumaci kofeinu nejméně šest hodin před spaním.
Vyhněte se alkoholu a drogám: Konzumace alkoholu a užívání drog mají negativní dopad na průběh a kvalitu spánku, z čehož vyplývají příslušná rizika.
Změňte své pracovní prostředí: Pokud vaše zaměstnání vyžaduje dlouhodobé sezení nebo stání doprovázené monotónní prací, může to být pro vaše tělo a mozek velmi náročné a únavné. Změny pracovního prostředí mohou napomoci zlepšit vaši pozornost a výkon.

Jak bojovat s mikrospánkem při řízení automobilu

Mikrospánek a řízení automobilu tvoří velmi nebezpečnou kombinaci, a to z naprosto logických důvodů. Následky dopravních nehod způsobených mikrospánkem bývají velmi závažné a často i fatální, přičemž tyto nehody nejsou ničím výjimečným. Je proto dobré vědět, jak s ním při řízení automobilu bojovat. Kromě obecných doporučení uvedených výše proto uvádíme i ty, které se týkají řízení.

Během jízdy dělejte přestávky: Pakliže musíte řídit automobil po delší dobu, je velmi důležité dělat pravidelné přestávky na odpočinek a protažení těla. Pokud je to možné, je nanejvýš vhodné dát si sprchu.
Poslouchejte hudbu, zpívejte si nebo mluvte sami se sebou: Poslech dostatečně razantní hudby, zpívání a samomluva pomohou zvýšit vaši aktivitu a pozornost. Pomalá, uklidňující a nevýrazná hudba může vést naopak k větší únavě, takže se jejímu poslechu vyhněte.
Nejezděte sami: Přizvěte spolujezdce, aby si s vámi během jízdy povídal a udržel vás tak v bdělém stavu. Můžete hrát společně také nějaké hry, jako třeba kdo dřív uvidí žluté auto.
Vyhněte se jízdě v noci: Řízení automobilu v noci je obecně spojeno s intenzivnějšími dopady únavy na řidiče. Snažte se proto absolvovat jízdu ve dne, kdy je světlo a jste bdělejší. Pokud přesto musíte řídit v noci, buďte dvojnásobně ostražití ohledně své únavy.

Rizika

Mikrospánek sám o sobě za normálních okolností není nijak nebezpečný. Pokud ho pak navíc zažijete doma v křesle při koukání na televizi či v posteli při čtení knihy, není asi možné o jakémkoliv nebezpečí mluvit vůbec. Podstatné je, že v těchto případech neprovádíte činnost, nepracujete s nástrojem či zařízením nebo nejste na místě či v pozici, která by byla jakkoliv potenciálně ohrožující.

Existuje ale mnoho případů, kdy je mikrospánek extrémně nebezpečný. Logicky se jedná o situace jako je řízení automobilu, obsluha pohyblivých a těžkých strojů a nářadí, pohyb ve výškách a tak dále. Obecně jde zkrátka o situace, kdy ztráta pozornosti a schopnosti reagovat na vnější podněty představuje riziko možného zranění nebo ohrožení života postižené osoby či kohokoliv v jejím okolí.

Ačkoliv není mikrospánek v současnosti považován v pravém slova smyslu za kritérium pro diagnózu některé z poruch spánku, je předmětem výzkumu v tomto ohledu. Jeho identifikace v rámci testu latence mnohočetného usnutí (anglicky Multiple Sleep Latency Test – MSLT) může pomoci profesionálům přesněji diagnostikovat nadměrnou denní spavost, která souvisí s hypersomnií a narkolepsií.

Léčba

Mikrospánek není sám o sobě poruchou spánku a ani není považován jako diagnostické kritérium pro stanovení některé z poruch spánku. V drtivé většině případů je způsoben nedostatkem spánku a jeho nízkou kvalitou, což lze jednoduše vyřešit dodržováním pravidel správné spánkové hygieny. Především z těchto důvodů žádná jeho léčba neexistuje.

Na trhu sice jsou léky podporující obecnou bdělost, které mohou pomoci snížit pravděpodobnost vzniku epizody mikrospánku, ale ty by měly být užívány s velkou opatrností a především pak po konzultaci s ošetřujícím lékařem. Pokud máte pocit, že zažíváte mikrospánek často či navzdory dostatečně dlouhému a kvalitnímu spánku, obraťte se na svého lékaře.

Poznámka: Obsah na webu KrásnéSny.cz má mít pouze informativní charakter. Neměl by být brán jako lékařská rada a neměl by nahrazovat lékařskou pomoc a dohled vyškoleného odborníka. Pokud máte pocit, že trpíte nějakou poruchou spánku nebo zdravotními obtížemi se spánkem spojenými, navštivte svého lékaře.