Jaký je vůbec účel snů
Účel snů je předmětem spekulací už odpradávna. Řecký filozof Aristoteles věřil, že sny se dějí kvůli zbytkovým pohybům smyslových orgánů, zatímco psychiatr Sigmund Freud teoretizoval, že sny jsou projevem potlačených tužeb.
Mnoho z těchto raných teorií o snech bylo vyvráceno objevem REM spánku v padesátých letech minulého století. Nyní je známo, že sny jsou nejsilnější během REM fáze spánku, kdy je mozková aktivita nejvíce podobná aktivnímu stavu bdění.
Za poslední čtyři desetiletí se objevilo několik dalších teorií o snech, některé z nich teprve poměrně nedávno. Na rozdíl od raných teorií o snech jsou novější teorie podporovány řádným výzkumem, zobrazováním mozku a dalšími důležitými pokroky v oblasti zkoumání spánku.
Teorie snů AIM
Původně se nazývala teorie aktivace-syntéza snů. Teorii AIM vytvořil J. Allan Hobson, který ji poprvé představil v roce 1978. Spolu s kolegou Robertem McCarleym věří, že sny mají neurobiologické vysvětlení, které má základ v základních reprodukčních a přežití zajišťujících funkcích. Tyto funkce nepřestávají fungovat ani během spánku, ale jsou základními procesy, které „jedou nonstop“ bez přerušení během stavu bdění i spánku.
Podle doktora Hobsona se sny objevují, když se mozková kůra pokouší porozumět činnosti pocházející z primitivnějších oblastí mozku (jako je mozkový kmen) během spánku. Protože ve spánku pokračuje uvolňování neurotransmiterů a další aktivita, pokračuje i stimulace mozku. Přestože jsou velké části mozku během spánku deaktivovány, základní funkce, jako je zpracování signálů, vypnuty nejsou. Vedlejším produktem této zásadní mozkové aktivity mohou být sny.
Teorie AIM je přímým odmítnutím teorie Sigmunda Freuda, že sny představují potlačené touhy a mají silný psychologický základ. Dr. Hobson tvrdí, že sny nejsou psychologické povahy, ale jsou snahou předního mozku vytvořit příběh ze základních neurobiologických procesů.
Přední mozek
Jedná se o přední část mozku. Přední mozek ovládá vědomý pohyb, zpracování smyslových informací a emocí, řeč a abstraktní myšlení.
Teorie simulace hrozeb
Finský kognitivní neurovědec Antti Revonsuo vytvořil teorii snění o simulaci hrozeb, která předpokládá, že účel snů je evoluční a přímo souvisí s lidským přežitím. V teorii jsou sny typem zkoušky, která umožňuje mozku simulovat bojové nebo útěkové situace během spánku. Sny tak mohou mozku pomoci připravit se na hrozivé nebo nebezpečné události, které mohou nastat během bdění.
Na podporu této teorie Revonsuo představil výzkum, který ukazuje, že strach a hněv jsou nejčastějšími emocemi, s nimiž se setkáváme při snění. Témata ohrožení jsou ve snech napříč kulturami běžná a zahrnují například:
- Utonutí
- Pronásledování
- Uvěznění
- Nahotu
- Padání
- Zpoždění
- Nedostatečnost
Příznivci teorie simulace hrozeb věří, že snění má adaptivní funkci, možná však méně v moderní společnosti než tomu bylo v primitivních společnostech, kdy šlo mnohem častěji o skutečné přežití.
Kritici teorie simulace hrozeb poukazují na to, že neexistují žádné důkazy o pozitivním evolučním účinku simulace snů. Není také jasné, zda je výsledek snů ovlivněn jakoukoli činností snící osoby. Přesto existuje silná podpora pro myšlenku, že značné množství obsahu snů představuje hrozbu, a proto může jít o způsob mozku jak zkoušet situace, které by mohly ohrozit přežití.
Co vysvětluje opakující se sny?
Výzkum ukazuje, že opakující se sny, sny s podobným tématem, které se opakují několik měsíců ale i let, obvykle obsahují negativní obsah, jako je třeba strach z pronásledování nebo selhání u zkoušky, což může reprezentovat nevyřešený konflikt nebo zdroj stresu.
Současná teorie snění
Současnou teorii snění vytvořil Ernest Hartmann, profesor psychiatrie na lékařské fakultě Univerzity Tufts. Teorie doktora Hartmanna tvrdí, že mozek je navržen tak, aby vytvářel spojení mezi myšlenkami a koncepty a tato spojení tvoří základ mentálního fungování. Tato spojení se nezastaví ani když spíme, ale tvoří se volněji, což vede k tomu, že máme sny.
Hartmann nevěří, že jsou sny náhodné vzruchy neuronů, ale jsou utvářeny emocemi spící osoby. Tuto myšlenku podporují některé studie odhalující, že obrazy ve snech jsou po traumatických událostech více soustředěné a intenzita snů je větší.
Efekt první noci
Termín pro zvýšenou úroveň mozkové aktivity a bdělosti levé hemisféry, která se odehrává první noc v novém a tedy neznámém prostředí. Efekt první noci může mít za následek slabší REM spánek a také kratší dobu strávenou sněním.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
Profesor Hartmann věří, že zpracování emocí probíhá prostřednictvím snů, zmenšuje jejich počáteční sílu a přesouvá je do paměti, kde se stávají méně jedinečnými a potenciálně psychologicky rušivými. To se děje však jen metaforicky, což vysvětluje, proč sny často souvisejí se skutečným životem pouze okrajově. Podle názoru profesora Hartmanna mohou sny umožnit efektivnější zpracování emocí souvisejících s podobnými událostmi, pokud by k nim někdy v budoucnu došlo.
Podle Hartmanna mohla být schopnost zpracovávat události prostřednictvím snů a ukládat je do paměti užitečná především dříve v lidské historii, kdy byli smrt, ztráta a jiné formy traumatu častější.
Teorie naplnění očekávání
Teorie naplnění očekávání tvrdí, že snění pomáhá pracovat s emocemi a lidskými touhami, které nemohou být dostatečně vyjádřeny v bdělém stavu. Výzkumník a psycholog Joe Griffin věří, že sny jsou jakési metafory, které představují emocionální „vzrušení“, instinkty nebo pocity, kterým nemusí být vhodné nebo bezpečné dávat prostor během bdělého stavu.
Griffin teoretizuje, že sny představují vzorce instinktů, nebo očekávání, které je třeba během spánku deaktivovat, aby bylo možné příští den obnovit optimální fungování. To může být spojeno s účelem REM spánku během vývoje plodu, kdy jsou lidské bytosti vybavovány instinkty pro přežití. Tento proces vytváří určitá očekávání a spojení, která mozek nadále hledá po celý život.
V teorii naplnění očekávání jsou sny metaforami nenaplněných vzrušení a očekávání. Protože během spánku nemůžeme přijímat stimuly jako při bdění, tak sny nečerpají přímo z naší motorické nebo smyslové činnosti, ale z paměti. Tento proces pak vytváří neobvyklé obrazy, příběhy a myšlenkové vzorce charakteristické pro sny.
Kdy dochází k REM spánku?
REM spánek začíná přibližně hodinu a půl po usnutí a trvá přibližně 10 minut. Dostatečný spánek obvykle vyžaduje čtyři cykly REM spánku, z nichž každý trvá déle než ten předchozí.
Teorie noční léčby
Tuto novou teorii snění podporuje rozsáhlý výzkum, který provedl Matthew Walker, autor knihy Proč spíme a profesor Kalifornské univerzity v Berkeley. Walker věří, že spánek je nezbytný nejen pro hojení fyzických, ale i psychických ran. Walker také tvrdí, že součástí našich snů jsou pouze určité významné aspekty každé zkušenosti, čímž je napomáháno kreativnímu myšlení a řešení problémů.
Výzkum profesora Walkera odhaluje, že noradrenalin, hormon spojený s úzkostí, v mozku chybí během REM spánku, kdy se s největší pravděpodobností vyskytují sny. Současně se aktivují centra paměti a emocí. To může umožnit zpracování vzpomínek a emocí v prostředí bez stresu a úzkosti. Walker teoretizuje, že deeskalace emocionální reaktivity může být jednou z hlavních funkcí snění.
Aby tuto teorii podložil, ukázal Walker emoce vzbuzující obrázky dobrovolníkům a změřil jejich stresové reakce na magnetické resonanci. Někteří dobrovolníci měli možnost strávit čas spánkem, než si obrázky znovu prohlédli, zatímco jiní ne. Dobrovolníci, kteří spali, zaznamenali výrazný pokles mozkové aktivity související se stresem, zatímco dobrovolníci bez možnosti spánku stejné snížení nevykazovali.
Profesor Walker věří, že snění je mnohem více než pokus mozku porozumět primitivním neurochemickým funkcím během spánku. Podle jeho názoru je účel snů psychologicky regenerační. Povaha REM spánku, kdy je noradrenalin omezen a mozková aktivita se podobá bdělosti, může umožnit zpracování vzpomínek a emocí v bezpečném prostředí s nízkým stresem, zlepšení psychologických funkcí a emoční adaptace.
Účel snů závěrem
Nyní víme, že mozek je během REM spánku aktivnější než kdykoli jindy kromě bdělosti. Jen stěží se dá tvrdit, že odpočívá, protože nadále pracuje na vysoké úrovni. Otázkou je, proč?
Ačkoli žádná z teorií o snění nebyla definitivně prokázána, nedávné pokroky ve výzkumu spánku nás přivedly blíže k porozumění toho jaký by mohl být účel snů. Ať už se připravujeme na hrozby nebo zpracováváme emoce a traumata, zdá se, že snění plní důležitou evoluční funkci. Podobné sny se obvykle vyskytují napříč kulturami a odhalují společná témata, která nás provázejí i ve spánku.
Spolu s pokroky v neurozobrazování a technologiích obecně se podstatně zvýšil zájem o zdravý spánek a snění. Může být jen otázkou času, než zjistíme, proč podstatnou část svého života trávíme ve snech.
Související články
Poznámka: Obsah na webu KrásnéSny.cz má mít pouze informativní charakter. Neměl by být brán jako lékařská rada a neměl by nahrazovat lékařskou pomoc a dohled vyškoleného odborníka. Pokud máte pocit, že trpíte nějakou poruchou spánku nebo zdravotními obtížemi se spánkem spojenými, navštivte svého lékaře.