Bruxismus – Skřípání zubů

Bruxismus je odborný název pro skřípání zubů. Ten lze v základu rozdělit na dva typy, a to na denní bruxismus (skřípání zubů ve dne) a noční bruxismus (skřípání zubů v noci). V kontextu obsahu tohoto webu nás bude pochopitelně zajímat především druhý jmenovaný a nutno dodat, že se v populaci objevuje také daleko častěji. Statistiky ukazují, že se jedná o poměrně častý zdravotní problém, kterým trpí až pětina populace, přičemž platí, že čím je člověk mladší, tím je pravděpodobnost výskytu vyšší. U dětí a mladistvých se vyskytuje zhruba u jedné třetiny osob. U dospělých je to asi jedna desetina. U osob v seniorním věku se pak skřípání zubů objevuje v necelých pěti procentech případů.

Co je to bruxismus?

Jedná se o repetitivní zatínání žvýkacích svalů, které má za následek buď tření zubů horní čelisti o zuby dolní čelisti, nebo prosté zatínání zubů naprázdno, přičemž oboje probíhá pod silným tlakem. Mnoho lidí by se mohlo domnívat, že největším problém je v tomto případě vydávání nepříjemného skřípavého zvuku, ale daleko horší je potenciální závažné poškození zubů a dalších částí žvýkacího ústrojí.

Někteří vědci se domnívají, že je noční bruxismus jednou z několika pohybových poruch spánku a je spojen s přechody mezi spánkem a bdělým stavem. Existují ale také zastánci teorie, která tvrdí, že je skřípání zubů v noci způsobem, jak si daný jedinec zajišťuje, aby zůstaly jeho dýchací cesty průchozí.

Příčiny

Nejnovější výzkumy odhalily, že je noční bruxismus spojen s takzvanými mikroprobuzeními a objevuje se hlavně při přechodu mezi jednotlivými spánkovými fázemi. Odhalena byla také jeho spojitost s poruchami dýchání během spánku, mezi které patří například chrápání nebo spánková apnoe. Ke skřípání zubů v noci přispívá také nadměrné pití alkoholických nápojů a nápojů obsahujících kofein, kouření či úzkostné poruchy. V současné době je noční bruxismus v závislosti na příčině dělen na tři odlišné formy.

Primární noční bruxismus: Příčina způsobující skřípání zubů není zřejmá.
Sekundární noční bruxismus: Je způsoben existencí jiného onemocnění.
Iatrogenní noční bruxismus: Na vině jsou užívané medikamenty.

Příčinou denního bruxismu je zpravidla nadměrný stres, jehož původcem může být prakticky jakákoliv oblast každodenního života (mezilidské vztahy, zaměstnání, škola a tak podobně). U malých dětí, které mají stále ještě mléčné zuby se pak může objevit takzvaný fyziologický bruxismus, který však není nijak zvlášť závadný a po výměně dočasného chrupu za stálý sám od sebe odezní.

Následky

Bruxismus v závislosti na četnosti a intenzitě vede primárně k různé míře poškození zubů. Jako první bývá pochopitelně poškozena zubní sklovina, ale dochází i k poškození zubní hmoty a v nejextrémnějších případech zajde problém tak daleko, že dojde k odhalení zubní dřeně. Pokud má pak pacient zubní výplně, zubní protézu nebo zubní implantáty, může dojít vlivem skřípání zubů k jejich poškození. Dalšími důsledky mohou být poškození čelistního kloubu, bolesti žvýkacího ústrojí jako celku a bolesti hlavy.

Léčba

Léčba bruxismu je velmi složitá a i když existuje hned několik léčebných metod zaměřujících se na samotnou příčinu skřípání zubů, tak je pozitivního výsledku dosaženo jen u malé části pacientů. Z tohoto důvodu nakonec většina osob skončí u symptomatické léčby, tedy léčby důsledků, nikoliv příčin. Přesto je však především u pacientů, u kterých dochází k trvalému poškození chrupu nebo čelistního kloubu a chronickým bolestem žvýkacího ústrojí nebo hlavy, nanejvýš vhodné pokusit se o odstranění samotných příčin.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT

Možnosti léčby

Léky: Asi nejpoužívanější jsou v tomto ohledu medikamenty ze skupiny myorelaxancia. Ty sice přináší kýžené výsledky, ale mají poměrně nezanedbatelné vedlejší účinky, takže je nelze užívat dlouhodobě. Jistou dobu se také zkoušelo omezit aktivitu žvýkacích svalů botulotoxinem. To se sice ukázalo jako účinné, nicméně se následně zjistilo, že je vedlejším účinkem masivní ztráta kostní hmoty čelisti, která může být navíc nevratná. Z tohoto důvodu se používání botulotoxinu k tomuto účelu silně nedoporučuje.
Psychologické poradenství: Různé psychologické přístupy pochopitelně mohou odhalit příčiny výskytu bruxismu a potenciálně pomoci s jejich odstraněním, ale jedná se o velmi individuální záležitost s nejistým výsledkem.
Hypnoterapie: Jedná se o potenciálně vhodnou formu léčby, ale i zde se jedná o velmi individuální záležitost jako je tomu v případě psychologického poradenství. Existují přitom dva základní přístupy. V prvním případě terapeut „vloží“ pacientovi do hlavy „vzorec“, který ho probudí vždy, když začne skřípat zuby, čímž dojde jeho přerušení. V druhém případě terapeut přenese „napětí“ žvýkacího svalu do jiného svalu, jehož kontrakce ve spánku nemají na pacientovo zdraví žádný negativní vliv.
Biofeedback: Na čelist jsou umístěny senzory monitorující svalové napětí. Pokud jsou překročeny určité hodnoty tohoto napětí, které odpovídají bruxismu, senzory zvukovým signálem upozorní pacienta, aby se uvolnil.
Ochranné dlahy: Jedná se o velmi účinný způsob ochrany zubů proti poškození. Jsou to vlastně chrániče zubů ne zcela nepodobné těm, které používají například někteří sportovci. Nasazují se vždy před ulehnutím a pacient je má na zubech po celou noc. Nejde sice o léčbu bruxismu jako takového, ale o jeho potenciální následky (tedy výše zmíněná symptomatická léčba), nicméně je to léčba s výbornými výsledky. Jedinou nevýhodou je, že je nutné je používat permanentně.

Poznámka: Obsah na webu KrásnéSny.cz má mít pouze informativní charakter. Neměl by být brán jako lékařská rada a neměl by nahrazovat lékařskou pomoc a dohled vyškoleného odborníka. Pokud máte pocit, že trpíte nějakou poruchou spánku nebo zdravotními obtížemi se spánkem spojenými, navštivte svého lékaře.