Syndrom odkládané spánkové fáze – Sociální jet lag
Syndrom odkládané spánkové fáze, nebo také DSPD z anglického Delayed sleep-phase disorder, řadíme mezi poruchy spánku, a to konkrétně mezi poruchy cirkadiánní rytmu. Pro tento syndrom je typické, že osoby, které jím trpí, chodí spát velmi pozdě v noci. Zcela běžně je to mezi 2. a 4. ranní. To způsobuje problémy s ranním vstáváním a pochopitelně také s následky nedostatečně dlouhého spánku, pakliže musí postižená osoba ráno vstávat. Následující noc jsou osoby postižené tímto syndromem opět čilé, takže znovu nejdou spát včas a vše se znovu nezřídka donekonečna opakuje. DSPD je chronickým onemocněním, které po svém vzniku může trápit pacienta až do konce života.
Onemocnění se objevuje napříč populací, ale nadprůměrně často se objevuje u dospívajících a mladých dospělých. V některých případech byla odhalena spojitost s antisociálním chováním a psychopatií. Za vznikem může stát také nadprůměrný příjem kofeinu a jiných povzbuzujících látek.
Samotný syndrom odkládané spánkové fáze nemusí být zásadním problémem, pakliže si pacient může dovolit dopřát si dostatečně dlouhý a kvalitní spánek vzhledem ke svým povinnostem. To znamená, že pokud taková osoba půjde spát třeba ve tři hodiny ráno a vstávat bude v jedenáct dopoledne, není nutné se nad nad tímto onemocněním nějak zásadně pozastavovat, protože v těchto případech většinou nevzniká problém s ospalostí, únavou a podrážděností. Takové případy jsou ale spíše výjimkou, protože většinová společnost v rámci běžného pracovního, respektive školního dne funguje ve zcela odlišném časovém rámci.
Osoby postižené syndromem odkládané spánkové fáze bývají nazývány nočními sovami. V rámci dělení lidí dle chronotypů by pak byly nejblíže zařazení mezi vlky, ale ani ti nezůstávají vzhůru tak dlouho. Aktivita a výkonnost je u osob s DSPD na vrcholu večer a během noci. Kvůli posunutému cirkadiánnímu rytmu nejsou schopny usnout dříve, než jsou zvyklé, a to ani při spánkovém deficitu. Pokud mají ráno vstát, je mnohdy nutné, aby je někdo vzbudil nebo musí mít nastavených hned několik velmi hlasitých budíků. V případech, kdy se člověk se syndromem odkládané spánkové fáze rozhodne začít fungovat v běžném časovém rámci většinové společnosti, začne se u něj projevovat únava, denní ospalost, podrážděnost a dezorientace. Tento stav je přirovnáván k jet lagu (pásmové nemoci) a proto se mu také někdy říká sociální jet lag.
Deprese a syndrom odkládané spánkové fáze
Syndrom odkládané spánkové fáze může depresi způsobit, nebo může být naopak depresí vyvolán. V prvním případě funguje mechanismus tak, že vlivem DSPD dojde k narušení produkce melatoninu (k tomu dochází především ve spánku za tmy), což vyústí ve vznik deprese. Ve druhém případě nějaký stresový podnět (smrt blízké osoby, rozchod s partnerem, ztráta zaměstnání) vyvolá depresi, která se projeví neochotou chodit včas spát navzdory faktické únavě. V těchto případech postižená osoba často kouká na televizi, dělá něco na počítači nebo si hraje s mobilem. To nakonec po nějakém čase způsobí syndrom odkládané spánkové fáze.
Protikladem DSPD je Syndrom pokročilé spánkové fáze – ASPD.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
Poznámka: Obsah na webu KrásnéSny.cz má mít pouze informativní charakter. Neměl by být brán jako lékařská rada a neměl by nahrazovat lékařskou pomoc a dohled vyškoleného odborníka. Pokud máte pocit, že trpíte nějakou poruchou spánku nebo zdravotními obtížemi se spánkem spojenými, navštivte svého lékaře.