Syndrom pokročilé spánkové fáze
Syndrom pokročilé spánkové fáze (anglicky Advanced sleep phase disorder, zkráceně pak ASPD) řadíme mezi poruchy cirkadiánního rytmu. Vyznačuje se potřebou předčasného uléhání ke spánku a následným probouzením se v brzkých hodinách mezi 2. a 4. ranní. Syndrom jako takový nemusí mít na postiženou osobu nezbytně negativní dopad, pokud je spánek dostatečně dlouhý a kvalitní a osobě tento časový rámec spánku vyhovuje. Je to ale spíše výjimečné. U většiny lidí s tímto onemocněním dochází k narušení pracovního i společenského života a k negativnímu vlivu na kvantitu a kvalitu spánku. Zvýšené riziko rozvinutí této poruchy je u osob v seniorním věku.
Příznaky
Osoby trpící syndromem pokročilé spánkové fáze nejsou schopny vydržet v bdělém stavu do hodin běžných pro uléhání ke spánku pro většinovou populaci. Usínají brzy večer a probouzejí se v pozdních nočních, respektive velmi brzkých ranních hodinách. Prakticky všechny tělesné mechanismy jako jsou například změny tělesné teploty, metabolické procesy či hladiny hormonů jsou posunuty o několik hodin vpřed, než je tomu u zdravého člověka. Aby mohl být syndrom pokročilé spánkové fáze správně diagnostikován musí být tyto projevy stabilně přítomné po poměrně dlouhou dobu.
Diagnóza
Jedinci s výše uvedenými příznaky mohou být diagnostikováni na onemocnění ASPD pomocí různých metod a testů. Somnologové (lékaři specializující se na spánek) měří například nástup spánku a jeho posun či vyhodnocují začátek a průběh produkce melatoninu při tlumeném světle. Proveden může být také polysomnografický test, aby byly vyloučeny jiné a potenciálně závažnější poruchy spánku, jako je třeba narkolepsie. V úvahu se bere i věk a rodinná anamnéza pacienta.
Léčba
Syndrom pokročilé spánkové fáze může být léčen večerní terapií jasným světlem nebo behaviorálně chronoterapií, což má vyvolat oddálení potřeby ulehnout ke spánku. Podávání léků je možné, nicméně je méně úspěšné. V některých případech se přistupuje k přesně načasovanému podávání melatoninu, nebo hypnotik, avšak jejich bezpečnost a účinnost u této nemoci nebyly doposud stoprocentně prokázány. Jak již bylo napsáno výše, syndrom pokročilé spánkové fáze nemusí za určitých okolností nezbytně negativně ovlivňovat pacientovo fyzické a psychické zdraví. Problém nastává především tehdy, když pracovní a společenské povinnosti nutí jedince zůstávat vzhůru déle, než by si přál. V takových případech se pacient stále probouzí pozdě v noci mezi 2. a 4. ranní a nemá tudíž dostatek spánku. To může v dlouhodobém horizontu vést k rozvinutí jiné poruchy spánku. Potenciálně hrozí také chronická spánková deprivace, která v extrémním případech končí smrtí.
Protikladem ASPD je Syndrom odkládané spánkové fáze – DSPD.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
Poznámka: Obsah na webu KrásnéSny.cz má mít pouze informativní charakter. Neměl by být brán jako lékařská rada a neměl by nahrazovat lékařskou pomoc a dohled vyškoleného odborníka. Pokud máte pocit, že trpíte nějakou poruchou spánku nebo zdravotními obtížemi se spánkem spojenými, navštivte svého lékaře.