Chrápání (Ronchopatie)

Chrápání (odborně ronchopatie) je vydávání chraplavého, drsného a řinčivého zvuku ve spánku, ke kterému dochází v důsledku uvolnění tkání v krku, které se rozvibrují v průběhu proudění vzduchu kolem nich. Prakticky každý člověk občas chrápe, ale pro některé to může být chronický problém. Někdy může chrápání také indikovat závažný zdravotní stav. V neposlední řadě je pak nezbytné dodat, že může být až extrémně obtěžující pro partnera, který s postiženou osobou sdílí ložnici. Omezit, nebo zcela eliminovat chrápání lze často skrze změny životního stylu. Mezi ty řadíme například snížení tělesné hmotnosti, vyhýbání se alkoholu nebo spaní na boku. Někdy je však nutné přistoupit k aktivní léčbě zahrnující mnoho přístupů, mezi které patří i operace.

Příznaky

Příznakem chrápání je chrápání samo o sobě. Podstatné nicméně je, že může být příznakem poruchy spánku, která se nazývá obstrukční spánková apnoe (zkráceně OSA). Obstrukční spánková apnoe je potenciálně velmi nebezpečná porucha spánku a proto není radno ji jakkoliv podceňovat. Na druhou stranu je nutné dodat, že zdaleka ne každý kdo chrápe, trpí obstrukční spánkovou apnoe. Je proto vhodné zaměřit se na identifikaci dalších typických příznaků OSA a následně navštívit svého ošetřujícího lékaře, který určí další postup.

Mezi další typické příznaky OSA patří:

Zástavy dechu ve spánku (těch si musí všimnout partner, nebo jiná osoba)
Nadměrná denní ospalost
Potíže se soustředěním
Ranní bolesti hlavy
Bolest v krku po probuzení
Neklidný spánek
Lapání po dechu nebo dušení se v noci
Vysoký krevní tlak
Bolest na hrudi v noci
Extrémně intenzivní chrápání rušící partnera
U dětí jsou to pak často také problémy s pozorností a chováním nebo špatné školní výsledky

Pro OSA je často charakteristické hlasité chrápání, po kterém přijde období ticha, kdy se dýchání téměř nebo dokonce zcela zastaví. Tato zástava dechu pacienta do jisté míry probudí, což je mnohdy doprovázeno hlasitým odfrknutím nebo slyšitelným lapáním po dechu. Tyto zástavy dechu se v extrémních případech mohou opakovat i v řádech desítek za hodinu, což pro postiženou osobu znamená, že nemá sebemenší šanci se normálně vyspat a to má četné významné negativní dopady.

Příčiny

Chrápání může mít řadu příčin. Na vině může být klidně vrozená anatomie vašich úst a dutin. Mnohem častějšími příčinami jsou ale nadměrná tělesná hmotnost, konzumace alkoholu, alergie či nachlazení. Během spaní při přechodu z lehkého do hlubokého spánku, dochází k uvolnění svalů měkkého patra, jazyka a hrdla. To je zcela normální. Pokud se však tyto svaly uvolní nadměrně, začnou blokovat dýchací cesty a rozvibrují se. Čím jsou dýchací cesty zúženější, tím silnější je proudění vzduchu, vibrace a tedy i chrápání.

Mezi typické příčiny patří:

Anatomie úst: Snížené a zvětšené měkké patro může zúžit dýchací cesty. Příliš dlouhý čípek (uvula) v dutině ústní také může blokovat dýchací cesty. Zvýšené množství tkáně v zadní části krku blokující dýchací cesty je pak běžné u lidí s nadváhou a obezitou.
Anatomie nosu: Vychýlená nosní přepážka může způsobovat chrápání.
Konzumace alkoholu: Nadměrná konzumace alkoholu (především pokud k ní dochází před spaním) vede k uvolnění svalů krku a snižuje tak přirozenou obranu člověka proti obstrukci dýchacích cest.
Nosní kongesce: Překrvení nosní sliznice (například při rýmě) běžně způsobuje chrápání.
Nedostatek spánku: Nedostatek spánku může vést k celkové únavě těla a následnému nadměrnému uvolňování svalů hrdla.
Spánková poloha: Chrápání je zcela nejčastější a nejintenzivnější při spaní na zádech, a to vlivem působení gravitace na hrdlo a dýchací cesty, které se tak zužují.

Rizikové faktory

Mezi rizikové faktory, které mohou přispět k chrápání, patří:

Být mužského pohlaví: Muži chrápou a současně i trpí výše zmiňovanou obstrukční spánkovou apnoe mnohem častěji než ženy.
Mít zvýšenou tělesnou hmotnost: Lidé s nadváhou nebo obezitou chrápou a trpí obstrukční spánkovou apnoe častěji než lidé s normální hmotností. Čím více je hmotnost mimo normu, tím je riziko vyšší.
Mít úzké dýchací cesty: Dlouhé měkké patro nebo velké mandle mohou zužovat dýchací cesty a přispívat ke vzniku chrápání.
Nadměrná konzumace alkoholu: Alkohol nadměrně uvolňuje svaly krku a zvyšuje tím riziko chrápání.
Strukturální defekt dýchacích cest: Například vychýlená nosní přepážka.
Kongesce: Kongesce (neboli překrvení či zduření) tkání nosu, dutiny ústní nebo krku může vést k zúžení dýchacích cest a způsobovat tak chrápání. Příčinami kongesce může být alergie, angína či obyčejná rýma.
Genetické předpoklady: Mít v rodinné anamnéze chronické chrápání zvyšuje riziko jejího rozvoje u daného člověka. To samé platí také pro obstrukční spánkovou apnoe.

Dopady

Chrápání může být víc než jen zvuk obtěžující partnera v průběhu spánku. Zvláště pokud je spojeno s OSA, může mít následující dopady:

Denní ospalost
Potíže se soustředěním
Špatná nálada a podrážděnost
Zvýšené riziko rozvoje vysokého krevního tlaku, srdečních onemocnění a mrtvice
Zvýšené riziko nehod a úrazů
U dětí jsou to potom problémy s chováním a učením

Diagnóza

V prvním kroku se ošetřující lékař dotazuje pacienta a ideálně i jeho partnera na příznaky onemocnění. Podstatná je také osobní a rodinná anamnéza. S největší pravděpodobností přistoupí lékař také k fyzickému vyšetření. U dětí pak vše probíhá ve spolupráci s rodiči. Důkladná diagnóza je pak prováděna pomocí zobrazovacích metod a spánkové studie.

Zobrazovací metody

Zobrazovací metody zahrnují rentgen, výpočetní tomografii či magnetickou rezonanci. Pomocí nich lze odhalit abnormality ve struktuře dýchacích cest, jako je kupříkladu vychýlená nosní přepážka.

Spánková studie

V závislosti na závažnosti problémů a dalších příznacích může lékař doporučit provedení spánkové studie. Tu lze v omezené míře provést i svépomocí doma, ale daleko častěji se provádí plnohodnotně ve specializované spánkové laboratoři. Tato studie prováděná ve spánkové laboratoři se nazývá polysomnografie a během ní je pomocí mnoha senzorů zaznamenávána nejrůznější pacientova aktivita.

To zahrnuje monitorování a zaznamenávání:

Mozkových vln
Hladiny kyslíku v krvi
Tepové frekvence
Dechové frekvence
Fází spánku
Pohybů očí a končetin

Léčba

Při léčbě je ze strany doktora nejprve doporučeno změnit životní styl, což je ve většině případů účinným řešením.

To zahrnuje:

Snížení tělesné hmotnosti, pakliže je nadměrná
Striktní vyhýbání se alkoholu, obzvláště před spaním
Léčbu ucpaného nosu
Dostatek kvalitního spánku
Spaní na boku, nebo na břiše

Pakliže je chrápání spojené s obstrukční spánkovou apnoe, je možné používat orální pomůcky nebo CPAP přístroje. Přistoupit lze také k provedení některé z operací horních cest dýchacích.

Orální pomůcky

Orální pomůcky jsou tvarově individualizované zubní náustky, které posouvají čelist, jazyk a měkké patro do polohy, při které je zajištěno, že zůstanou dýchací cesty průchodné. Svým vzhledem jsou velmi podobné chráničům zubů, které používají někteří sportovci. Jejich funkčnost kontroluje specialista na spánek, nicméně je zapotřebí i úzká spolupráce se zubařem. Ten v prvopočátku zajistí jejich správné nastavení a umístění v dutině ústní a poté v pravidelných intervalech kontroluje, zda pacientovi nějakým způsobem neškodí. Jejich nevýhodou jsou možné vedlejší účinky zahrnující nadměrné slinění, sucho v ústech, bolesti čelistí a nepříjemné pocity v obličeji.

CPAP přístroje

CPAP přístroje jsou zařízení, která pacientovi během spánku dodávají vzduch pod tlakem přes obličejovou masku. Zjednodušeně řečeno se jedná o vzduchovou pumpu. Právě onen zvýšený tlak vzduchu zajistí průchodnost dýchacích cest. CPAP přístroje jsou při léčbě OSA a chrápání velmi účinné a spolehlivé, ale někteří lidé je zcela rezolutně odmítají používat. Nejčastěji uváděným důvodem je v těchto případech údajná nepohodlnost, ale setkat se lze také s postojem, kdy se pacientům nelíbí „být napojen na přístroj“.

Operace horních cest dýchacích

Operací horních cest dýchacích, které mají řešit problémy s OSA a chrápáním, existuje celá řada. Řadíme sem odstranění tkáně ze zadní části úst a horní části krku (uvulopalatofaryngoplastika), smrštění tkáně v zadní části úst a v horní části krku pomocí radiofrekvenční ablace, přemístění čelistí (maxilomandibulární posun), voperování stimulátoru hypoglosálního nervu jazyka nebo tracheostomii (vytvoření otvoru v krku). Problém se všemi těmito operacemi je ten, že výsledek, respektive úspěch, není zajištěn.

Návštěva lékaře

Při potížích s chrápáním povedou vaše první kroky bezpochyby k praktickému lékaři, který posoudí vaši situaci a případně vás následně doporučí ke specialistovi na spánek. Aby byla návštěva praktického lékaře i specialisty co možná nejpřínosnější, je vhodné se na ni řádně připravit. Zde je několik tipů, jak se na návštěvu připravit.

Co můžete udělat

Zapište si všechny příznaky chrápání, které jste na sobě zpozorovali, a to včetně těch, které se mohou zdát nesouvisející. Požádejte také svého partnera, aby sepsal, jakých projevů si během vašeho spánku všimnul. Je nanejvýš vhodné, aby váš partner šel na návštěvu s vámi a mohl tak komunikovat s lékařem napřímo. Udělejte si seznam všech léků a doplňků stravy, které užíváte. Zapište si otázky, které chcete lékaři položit, abyste na něco nezapomněli.

Mezi nejčastější otázky patří:

Co způsobuje moje chrápání?
Je moje chrápání příznakem nějakého vážnějšího onemocnění? Třeba obstrukční spánkové apnoe?
Jaká vyšetření a testy budou zapotřebí?
Jak probíhá spánková studie?
Jaká léčba je k dispozici a kterou doporučujete?
Je léčba spojena s nějakými vedlejšími účinky?
Existuje alternativní léčba nahrazující klasické přístupy?
Mohu s chrápáním bojovat nějakým způsobem svépomocí?
Mám jiné zdravotní problémy. Jak s tím chrápání a jeho případná léčba mohou souviset a interagovat?
Měl bych si o tom něco přečíst? Můžete mi dát nějaké brožury, nebo mi doporučit nějaké webové stránky?

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT

Co očekávat od lékaře

Lékař vám pravděpodobně položí řadu otázek. Je dobré se na ně připravit, abyste lékaři odpověděli co nejvěrohodněji a on tak mohl vyhodnotit vaši situaci nejlepším možným způsobem.

Mezi takové typické otázky patří:

Kdy jste začal poprvé chrápat?
Chrápete každou noc nebo jen občas?
Budíte se v noci? Jak často?
Máte pocit, že existuje něco, co zlepšuje vaše problémy s chrápáním?
Máte pocit, že existuje něco, co zhoršuje vaše problémy s chrápáním?
Je vaše chrápání spojeno s konkrétní spánkovou polohou?
Jak hlasité je vaše chrápání? Ruší to vašeho partnera? Je to slyšet i mimo ložnici?
Všiml si váš partner, že byste měl ve spánku jakékoliv problémy s dýcháním?
Smrkáte, dusíte se nebo lapáte po dechu ve spánku?
Trpíte nadměrnou denní ospalostí?

Poznámka: Obsah na webu KrásnéSny.cz má mít pouze informativní charakter. Neměl by být brán jako lékařská rada a neměl by nahrazovat lékařskou pomoc a dohled vyškoleného odborníka. Pokud máte pocit, že trpíte nějakou poruchou spánku nebo zdravotními obtížemi se spánkem spojenými, navštivte svého lékaře.