Noc
Noc je období všudypřítomné tmy trvající od západu do východu Slunce v rámci 24hodinového denního cyklu, kdy je Slunce pod obzorem. Přesný čas jejího začátku a konce závisí na lokalitě a neustále se v průběhu roku mění na základě faktorů, jako je roční období a zeměpisná šířka. Slovo noc bývá používáno také ve smyslu času určeného pro spánek, což mimo jiné souvisí i s přáním dobré noci, když někomu přejeme „Dobrou noc!“.
Astronomická noc
Astronomická noc je období mezi astronomickým soumrakem a astronomickým úsvitem, kdy se Slunce nachází mezi osmnácti a devadesáti stupni pod obzorem a neosvětluje oblohu. V zeměpisných šířkách mezi zhruba čtyřiceti devíti a šedesáti šesti stupni severně nebo jižně od rovníku v období kolem letního slunovratu plnohodnotná noční tma nenastává, protože i když Slunce zapadne, nikdy není více než osmnáct stupňů pod obzorem při nižší kulminaci. V zeměpisných šířkách větších než sedmdesát dva stupňů severně nebo jižně od rovníku plnohodnotná noční tma nenastává při obou rovnodennostech, protože i když Slunce zapadne, nikdy není více než osmnáct stupňů pod obzorem.
Opakem noci je den (ve smyslu času, kdy je světlo). Soumrak je období noci po západu nebo před východem slunce, kdy Slunce ještě, nebo již osvětluje oblohu, ale již, nebo ještě je pod obzorem. Fakticky vzato máme večerní soumrak a ranní soumrak. V běžné mluvě však soumrakem označujeme večerní soumrak a rannímu soumraku říkáme úsvit, svítání, rozbřesk či rozednívání. V každém jednotlivém okamžiku je jedna strana planety Země osvětlená Sluncem (je den), zatímco opačná strana je ve tmě (je noc). Centrální část stínu neosvětlené strany Země se nazývá umbra a zde je noc nejtemnější.
Úplná tma v noci nikdy nenastává, což je důsledek kombinace měsíčního (nejsilnější je pochopitelně při úplňku), hvězdného a planetárního svitu, světelného záření atmosféry a tak podobně. Do hry pak také za jistých okolností vstupují polární záře, bioluminescence či blesky. Samostatnou kategorii pak představují člověkem vytvořené umělé zdroje světla vytvářející takzvané světelné znečištění (světelný smog) narušující přírodu a ekosystémy.
Doba trvání
Na planetě Zemi je průměrná noc kratší než průměrný den kvůli dvěma faktorům. Za prvé zdánlivý kotouč Slunce není bod, ale má úhlový průměr asi třicet dva úhlových minut. Za druhé atmosféra láme sluneční světlo tak, že část z něj dopadá na zem, i když je Slunce pod obzorem ještě asi třicet čtyři úhlových minut. Kombinace těchto dvou faktorů způsobuje, že sluneční světlo dopadá na zem ještě když je střed slunečního disku pod horizontem asi padesát úhlových minut. Bez vlivu těchto dvou faktorů by byly den a noc stejně dlouhé při obou rovnodennostech, tedy v okamžicích, kdy Slunce přichází do styku s nebeským rovníkem. Při rovnodennostech den na rovníku trvá ve skutečnosti o téměř čtrnáct minut déle než noc a ještě déle směrem od rovníku k oběma pólům.
Letní slunovrat a zimní slunovrat označují nejkratší, respektive nejdelší noc. Čím blíže je konkrétní místo k jednomu ze zemských pólu, tím větší je rozdíl v délce trvání noci. Ačkoli se den a noc v délce svého trvání o rovnodennostech téměř vyrovnají, poměr noci a dne se před a po rovnodennosti ve vysokých zeměpisných šířkách mění rychleji než v nízkých zeměpisných šířkách. Na severní polokouli zažívá Norsko v červnu kratší noci než Mexiko. Na jižní polokouli má pak Nový Zéland v červnu delší noci než Peru. Obě hemisféry (severní a jižní) zažívají stejné vzorce v délce noci ve stejných zeměpisných šířkách, ale cykly jsou od sebe půl roku, takže zatímco jedna hemisféra zažívá dlouhé noci (v zimě), druhá zažívá krátké noci (v létě).
V oblastech za polárními kruhy jsou rozdíly tak extrémní, že po část léta nastává období zcela bez tmy (není noc) mezi jednotlivými po sobě jdoucími dny, zatímco po část zimy nastává období zcela bez světla (není den) mezi jednotlivými po sobě jdoucími dny.
Vznik
Vznik dne a noci je způsoben rotací nebeského tělesa kolem vlastní osy, což vytváří iluzi východu a západu slunce. Různá tělesa se otáčejí velmi rozdílnou rychlostí. Některá mnohem rychleji a jiná mnohem pomaleji než Země. Například Venuše se otočí jednou za 224,7 dne. Jupiter se naopak otočí pouze za 9 hodin a 56 minut. Cyklus dne a noci je nicméně ovlivněn ještě délkou oběžné doby planety. Venuše sice má rotační periodu 224,7 dne, ale její cyklus dne a noci je dlouhý jen 116,75 dne kvůli její retrográdní rotaci a orbitálnímu pohybu kolem Slunce. Konkrétně Merkur (planeta nejbližší Slunci) má pak v rámci sluneční soustavy zcela nejdelší 176 dní trvající cyklus dne a noci, a to v důsledku jeho orbitální rezonance.
Vliv noci na spánek
Noc (společně se svými klíčovými atributy) má významný vliv na lidský spánek. Naše vnitřní biologické hodiny, nazývané cirkadiánní rytmus, je hluboce propojeny s cyklem dne a noci. Zde jsou způsoby, kterými noc ovlivňuje náš spánek.
- Produkce melatoninu: Již během večerních hodin začíná tělo s ubývajícím světlem produkovat hormon melatonin, který dává mozku signál, že se blíží čas odpočinku a spánku. Produkce melatoninu je zvýšena v tmavém prostředí a pomáhá nám usnout a spát.
- Tma: Noční tma je zcela klíčová pro zajištění kvalitního spánku. Světelné podněty, zejména silné umělé osvětlení a modré světlo, narušují cirkadiánní rytmy a způsobují problémy s usínáním, spánkem a následně i probouzením.
- Cirkadiánní rytmus: Lidský cirkadiánní rytmus je přizpůsoben cyklu dne a noci a pomáhá nám cítit se svěže během dne a ospale v noci (to je člověku přirozené). Narušení tohoto rytmu, jako je například práce v nočních směnách nebo nestálý spánkový režim, může vést k poruchám spánku (jako je třeba porucha spánku práce na směny) a narušení zdraví obecně.
- Ticho a klid: Noc ve svém základním principu nabízí tiché a klidné prostředí, které je příznivé a důležité pro usínání a hluboký spánek.
Celkově lze konstatovat, že noční prostředí (tma, ticho a přirozené nastavení lidského těla na ně) je klíčové pro náš zdravý spánek. Dodržování pravidelného spánkového režimu, minimalizace expozici silnému světlu ve večerních hodinách a klidné prostředí výrazně pozitivně ovlivňují naši schopnost rychle usnout (krátká spánková latence), dosahovat hlubokého spánku a cítit se po probuzení během dne svěží a odpočatí.
Poznámka: Obsah na webu KrásnéSny.cz má mít pouze informativní charakter. Neměl by být brán jako lékařská rada a neměl by nahrazovat lékařskou pomoc a dohled vyškoleného odborníka. Pokud máte pocit, že trpíte nějakou poruchou spánku nebo zdravotními obtížemi se spánkem spojenými, navštivte svého lékaře.