Hypersomnie (Nadměrná spavost)

Hypersomnie je latinský název pro poruchu spánku, která je česky nazývána nadměrná spavost. Charakterizována je především právě dlouhou dobou spánku, která činí více než 12 hodin denně (v extrémních případech to může být i 18 hodin denně). Pacient přitom nespí jen v noci, ale zpravidla i během dne, přičemž potřeba usnout se objevuje naprosto kdykoliv, kdekoliv a za jakýchkoliv okolností. Pakliže se zvýšená potřeba spát objevuje nahodile a zřídka, pak je problémem spíše spánkový deficit, který je v populaci poměrně běžný a nijak závažný (stačí se jen pořádně vyspat a sám odezní). Za hypersomnii je považován až stav, kdy nadměrná potřeba spánku trvá alespoň jeden měsíc v kuse.

Hypersomnie

Na pomyslné druhé straně barikády stojí porucha spánku na zvaná insomnie, která naopak pacientům nedovoluje usnout, respektive je ze spánku probouzí tak často, že nemůže standardně proběhnout. Insomnie je zároveň mnohem běžnější než hypersomnie, jejíž nějakou formou trpí zhruba každý dvacátý člověk.

Příčiny

V menší části případů může být hypersomnie chorobou sama o sobě. To znamená, že není způsobena jiným onemocněním. V takových případech bývá příčinou nějaký druh poškození mozku. Označujeme ji jako primární. Pakliže je ale způsobena jiným onemocněním, což je většina případů, nazýváme ji sekundární.

Nemoci, které mohou mít vliv na vznik sekundární hypersomnie:

  • Rakovina
  • Cukrovka
  • Spánková apnoe
  • Encefalitida
  • Epilepsie
  • Poruchy štítné žlázy
  • Těhotenství
  • AIDS
  • Chronický únavový syndrom
  • Dlouhodobý stres a přepracování
  • Demence
  • Schizofrenie
  • Deprese
  • Depresivní fáze bipolární afektivní poruchy
  • Roztroušená skleróza
  • Onemocnění trávicího traktu

Typy hypersomnie

Dělení na primární a sekundární dle příčiny není jediné používané. Hypersomnie rozdělujeme také dle jejich průběhu, a to na idiopatickou, periodickou a specifický typ označovaný jako narkolepsie.

Nadměrná spavost

Idiopatická hypersomnie

Jedná se o „klasický“ typ nadměrné spavosti. Postižená osoba má velkou potřebu spánku. Ve většině případů to bývá mezi dvanácti a čtrnácti hodinami denně, ale výjimkou nejsou ani pacienti s potřebou spát šestnáct, nebo klidně i osmnáct hodin denně. Samotná doba spánku přitom není jediným úskalím. Osoby trpící hypersomnií mají problém s probouzením a hlavně s fyzickou a psychickou regenerací, což je hlavní úloha spánku. Silná únava, ospalost, nepříjemné bolesti hlavy a poruchy paměti v bdělém stavu jsou tak u hypersomniků velmi častým jevem nehledě na to kolik času spánkem strávili. Po probuzení trápí pacienty takzvaná spánková opilost projevující se neschopností vykonávat byť jen trochu komplikované mentální a fyzické aktivity.

Periodická hypersomnie

Jak již samotný název napovídá, jedná se o typ, kdy se nadměrná spavost objevuje v periodách, které se střídají s periodami normální potřeby spánku a standardního fungování pacienta v běžném životě. Někdy se jí říká také rekurentní hypersomnie, ale lze se setkat také s poetickým pojmenováním „Syndrom Šípkové Růženky“. Samotné hypersomnické fáze bývají u tohoto typu doprovázeny zvýšenou agresivitou, poruchami příjmu potravy a především u mužů také hypersexualitou (v tom případě se jedná o takzvaný Kleine-Levinův syndrom).

Narkolepsie

Narkolepsie je velmi závažný a potenciálně i nebezpečný typ hypersomnie. Příčinou je neschopnost mozku řídit fáze bdělosti a spánku. Postižená osoba může usnout jako lusknutím prstu prakticky kdykoliv a kdekoliv bez ohledu na to jakou činnost zrovna vykonává. Spánkové epizody nejsou nijak zvlášť dlouhé a trvají mezi pěti až třiceti minutami, přičemž pacienti se po nich cítí odpočatí a plní sil. Souběžně se spánkovou epizodou se může objevit také spánková obrna nebo kataplexie (ztráta svalového tonu doprovázená často pádem na zem).

Příznaky

Běžný spánek v noci nebývá u hypersomnie zpravidla nijak ovlivněn a má standardní délku. Problém spočívá ve spánkových záchvatech, ke kterým dochází během dne a které pacient není schopen kontrolovat a ovlivnit. Hlavním příznakem nadměrné spavosti je právě velká nutkavá potřeba spát v průběhu dne bez možnosti toto nutkání jakkoliv kontrolovat ze strany pacienta. Komplikace pak způsobuje případná snaha pacienta potřebě spánku vzdorovat. Takový člověk je pak ještě unavenější než běžně, což má za následek vyčerpanost, náladovost, podrážděnost a agresivní chování. U hypersomniků je také velmi časté nechutenství a zvýšená teplota.

Život hypersomnika

Hypersomnici mohou být některými lidmi považováni za flákače, protože není okolím jejich nemoc vnímána jako nemoc. Realita je ale taková, že se jedná o velmi nepříjemné, život omezující a dokonce i život ohrožující onemocnění. Člověk trpící nadměrnou spavostí není schopen usínání prakticky jakkoliv kontrolovat a může usnout kdykoliv, kdekoliv a při jakékoliv činnosti. To samozřejmě vede k častým zraněním, ale může jít i o život, a to jak samotného hypersomnika, tak kohokoliv v jeho okolí. To vytváří pro pacienty s touto poruchou spánku obrovské překážky v jejich osobním a profesním životě. Je například naprosto nemyslitelné, aby hypersomnik řídil auto nebo se koupal sám ve vaně. To jsou ale jen dvě z tisíců možných činností, které pacienti trpící nadměrnou spavostí nemohou vykonávat.

Odhalení a léčba hypersomnie

Zvýšenou potřebu denního spánku po dobu minimálně jednoho měsíce na sobě nejlépe vypozoruje samotný pacient a v té chvíli je na místě, aby navštívil buď svého praktického lékaře, nebo přímo somnologa (lékař specializující se na spánek). Ten určí diagnózu a stanoví příčinu onemocnění, od čehož se odvíjí další postup. Protože je hypersomnie většinou způsobena jiným onemocněním, záleží při léčbě velmi na tom do jaké míry je léčitelná, respektive vyléčitelná ona zvýšenou spavost způsobující nemoc. Obecně však jako u jiných nemocí platí, že je důležité dodržovat zdravý životní styl – pravidelné cvičení, žádný alkohol a kouření, vyhýbání se stresu, zdravá strava podávaná v pravidelných intervalech. Za potenciálně přínosné jsou považovány také jóga a meditace.

Co se týče medikamentózní léčby, pak se přistupuje k podávání stimulancií (modafinyl, methylfenidát či sodiumoxybát) a antidepresiv, které zvyšují koncentraci, zmírňují únavu a pomáhají udržet pacienta vzhůru.

Poznámka: Obsah na webu KrásnéSny.cz má mít pouze informativní charakter. Neměl by být brán jako lékařská rada a neměl by nahrazovat lékařskou pomoc a dohled vyškoleného odborníka. Pokud máte pocit, že trpíte nějakou poruchou spánku nebo zdravotními obtížemi se spánkem spojenými, navštivte svého lékaře.