Efekt první noci

Určitě jste již sami na vlastní kůži zažili alespoň jednou v životě situaci, kdy jste první noc na novém neznámém místě nemohli usnout, špatně se vám spalo, během noci jste se probouzeli a ráno jste se necítili řádně odpočatí. Tento fenomén je dnes již řádně vědecky prozkoumán, popsán a podložen. Vědci ho pojmenovali First-Night Effect, tedy efekt první noci.

Efekt první noci

Co je jeho podstatou?

Přestože člověk jako živočišný druh už po dlouhou dobu žije mimo bezprostřední ohrožení života, které je ve volné přírodě naprostým standardem, stále si náš mozek zachovává některé své funkce, které už nyní nezbytně nepotřebujeme. A právě jedna taková funkce způsobuje i efekt první noci. Jedná se o přirozenou reakci mozku na neznámé prostředí ve snaze ochránit nás.

Fakticky jde o to, že při běžném spánku ve známém prostředí dojde k celkovému „vypnutí“ mozku, zatímco první noc v neznámém prostředí mozek vypne jen svou pravou hemisféru a levou hemisféru nechá stále „běžet“ ve snaze zajistit rychlejší reakci na případné nebezpečí. Je poměrně zajímavé, že u všech lidí za všech okolností zůstává „běžet“ levá hemisféra. Vědci to vysvětlují odlišným nervovým zapojením souvisejícím s hlubokým spánkem, které je v levé hemisféře mozku silnější.

To co člověk zažívá v podobě efektu první noci je ale u některých živočichů běžným stavem. Konkrétně se to týká některých druhů ptáků a nám biologicky bližších mořských savců. Ti nespí jiným než tímto způsobem a tento jejich způsob spánku se nazývá jednohemisférický spánek s pomalými vlnami a slouží jim právě jako preventivní ochrana před možným nebezpečím.

Výzkum

Efekt první noci byl předmětem několika seriózních výzkumů. Ty se zabývali jak efektem samotným, tak různými aspekty, které by mohly mít vliv na to, zda-li se efekt projeví, či nikoliv. Zkoumal se například vliv prostředí, ve kterém člověk spí, pohodlnost matrace a lůžkovin nebo změna ve „vypnutí“ mozku první a druhou noc.

Zjištění byla celkem překvapivá. Efekt se objevuje první noc za všech okolností, má obdobné projevy (prodloužená spánková latence, latence REM spánku a podobně) a již druhou noc dochází v drtivé většině případů k jeho vymizení.

Efekt první noci závěrem

Jedná se o vědecky dobře zdokumentovaný a vysvětlený fenomén. Smyslem tohoto lehkého a do značné míry nepříjemného spánku je ochránit nás v neznámém prostředí stejně jako je to zcela běžné u některých zvířat. Člověk je však schopen se na nové prostředí velmi rychle adaptovat a až na výjimky je již druhou noc schopen spát běžným hlubokým spánkem, na který je zvyklý.

Poznámka: Obsah na webu KrásnéSny.cz má mít pouze informativní charakter. Neměl by být brán jako lékařská rada a neměl by nahrazovat lékařskou pomoc a dohled vyškoleného odborníka. Pokud máte pocit, že trpíte nějakou poruchou spánku nebo zdravotními obtížemi se spánkem spojenými, navštivte svého lékaře.